Zjevení Páně Životice, Pustějov, Kujavy 6.1.2020
Dnešní evangelium vypravuje, jak za malým Ježíšem přišli pohané, kteří se do této chvíle klaněli kdovíčemu... Ale přišli, hledali a ptali se. A našli, poklo-nili se a Bůh k nim promluvil a vedl je bezpečně dál... První čtení bylo evidentně vybráno jakožto proroctví o klanění Izraele i národů. A je-li ve Starém zákoně řeč o "národech", jsou tím vždy myšleny náro-dy cizí, tedy pohanské - hebrejsky zvané „gojim“, kterým byl Hospodin, Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův přinejmenším lhostejný... A výčet národů z prv-ního čtení doplňuje žalm. Najdeme zde tedy zmínku o Arábii, Sábě, Midjanu, Efě, Taršíši a ostrovech... - Setkávají se zde dva kontinenty („velbloudy i dro-medáry“ tedy plemena zastupující Asii i Afriku); a dva světy: svět Židů (tedy Vyvoleného národa) a svět pohanů... Jestliže starozákonní proroctví jim dovolu-je přijít do Jeruzaléma a vzdát hold Izraelovu Bohu; jde Nový zákon ještě dál: »Také pohané mají stejná dědická práva, jsou údy téhož těla a stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia« (Ef 3,6). Text evangelia o klanění mudrců je nám asi velmi dobře znám. Pokus-me se v něm však najít ještě jeden smysl. - Za pozornost stojí, že mudrci přichá-zejí do Jeruzaléma a ptají se po Tom, jemuž se chtějí poklonit. A tam se jim do-stane přesné odpovědi... - Máme zde dvě skupiny lidí: pohanské mudrce; a znalce Zákona. Ti první se chtějí klanět ale nevědí kde... Ti druzí vědí, kam jít - ale nechtějí... - Přeneseme-li tuto situaci do naší doby, můžeme zde vidět obraz dvou extrémních přístupů: nadšení bez solidního zakotvení; a domnělou znalost bez osobního zaangažování... - Žijeme v „pohanském“ prostředí. Neměli by-chom my - pokřtění být těmi prvními, kdo ostatním vyjde naproti? A to nikoli s naučenými odpověďmi, ale s tím, že jim ukážeme svým životem cestu ke Kris-tu... A nenechejme je utéct. Nenechávejme se ukolébat pocitem o "křesťanských kořenech Evropy". Mudrci se totiž vrátili domů jinou cestou... Jen ten, kdo má pokoru, ve které uznává, že se vždy může něco nového dozvědět; a kdo má opravdovou odvahu vydat se na cestu hledání Boha - jen ten je nositelem Božího království...