Velký pátek Hl.Životice 30.3.2018
Dozněly pašije a my jistě cítíme, jakou dramatičnost a působivost mají všechny ty události i dnes, po dvou tisíciletích... Je zajímavé, že o diváky není nouze ani tehdy, ani teď. Pašije nezazněly jako informace, nýbrž jako pozvání: My nejsme jen diváci, ale měli bychom být lidmi-křesťany ochotnými skutečně a reálně jít s Ježíšem jeho křížovou cestou, protože to je cesta lásky a vykoupení.... Být křesťanem vyžaduje sebezapření; ano, i utrpení.... Ježíš si na nás dělá nárok - proti nárokům naší pohodlnosti; proti všemu, co si vymyslíme a naplánujeme my. A právě tím, že má vysoké požadavky; že nás nutí, abychom se nechali vést, abychom je doprovázeli - právě tím nám otevírá dveře do skutečného života, do života Božího... Tento velký posvátný den je pro nás dnem, kdy je vztyčen kříž před zraky církve i před zraky světa. Je to obrovská výzva, abychom tuto cestu lásky, odpuštění a vykoupení, přijali také do svého života, vžyť po kříži následuje vzkříšení a život....