půlnoční Hl.Životice 24.12.2020
Iz 9,1-6 Tit 2,11-14 Lk 2,1-14
Před třemi dny jsme mohli téměř po 800 letech znovu vidět tzv. Betlém-skou hvězdu - tedy úkaz noční oblohy, kdy je v konjunkci Saturn s Jupiterem; a je předpoklad, že právě tyto planety také zářily při narození JK... - Celý advent jsme zpívali: „Ejhle, Hospodin přijde... a bude velké světlo...“. – Také první dnešní věta z Izaiáše hovoří o světle: „Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo...“ – Čím je tedy dnešní noc významná? - Ano, zítra budeme slavit Kristovo narození, vlastně slavíme ho již teď... Evangelium nám v první polovici hovoří, co Josef s Marií těsně před na-rozením Syna dělali; a v druhé části: co se dělo spíše kolem nich... Jsou to příkla-dy, jak správně prožít i to, co musím, co unavuje, co vyvolává obavy, protože vím, že i po noci přijde den... Maria (služebnice Páně), je možná unavená cestou, kterou by si sama ur-čitě nevybrala. Je možná ustaraná, že není připraveno, co by opravdu potřebova-la... Josef je možná rozmrzelý politikou císaře Augusta, kvůli které museli cestovat, když se to vůbec nehodilo. Je zklamaný lidmi, kteří je nepřichýlili. Možná měl nalomené sebevědomí, že nedokázal zařídit, co naléhavě potřebuje jeho žena a k čemu ho povolal Bůh... Takových Marií a Josefů je plný svět – a možná i tento chrám. Lidí str-haných únavou a trápením, zahalených tmou... Ale právě to, že se Josef s Marií rozhodli být věrní slovům archanděla Gabriela (tedy vzít zodpovědně splnění Božího úkolu) se stalo jiskrou, z níž se pak rozzářila sláva Páně kolem pastýřů, kteří do té chvíle neměli o příchodu Spasitele ani potuchy... Právě to, že se roz-hodneme být navzdory všemu věrní Pánu, se stane jiskrou, z níž sláva Páně pro-září životy těch kolem nás, kdo o příchodu svého Spasitele nemají zatím ani po-tuchy... - Tato spojitost jisker v životě povolaných a zářivé slávy Páně kolem těch, které teprve povolá, to je to tajemství (o kterém mluví apoštol Pavel), které „bylo skryté od věčných časů“ (Řím 16, 25) a v kterém „se projevila Boží dobrota, která přináší spásu všem“ (Tit 2,11). Vždyť přece i malý plamen stačí, aby tma přestala být tmou; ale tmy nebude nikdy dost na to, aby světlo přestalo být svět-lem... Právě proto není jedno, jak a čím naplníme čas. Kde a jak přesně se ve tmě hříšného srdce objeví plamen, to nevím. Ale vím, že se objeví v srdci, které je sice hříšné, ale touží po Světle... S důvěrou Josefa a Marie prosme: Ježíši, Světlo ze Světla, odevzdávám Ti stíny i tmu svého srdce; dopřej mi plamen svého světla. Jen Ty jsi Světlem, které objasňuje smysl a otvírá nový začátek....