neděle Zmrtvýchvstání, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 20.4.2025, Jn 20,1-9
Slavíme slavnost Zmrtvýchvstání Páně; radujeme se z toho, že Kristus vstal z mrtvých; že nás svou smrtí a svým vzkříšením zachránil... - Zároveň si ale uvědomujeme, že svět kolem nás, jako „spasený“ příliš nevypadá (obzvlášť ne v posledních letech): po dlouhé covidové pandemii přišla agrese na Ukrajinu a další konflikty ve světě...; znepokojuje nás globální klimatická krize...; ne optimistická ekononomika... Přesto však máme důvod k radosti: Kristem jsme vykoupení pro věčnost... Marie Magdalská přichází ke hrobu nad ránem, když je ještě tma... Samotného vzkříšeného Pána zatím nikdo nevidí ani Magdaléna ani Petr ani Jan...; všichni vidí jen nepřímé svědectví o tom, že by tomu tak mohlo skutečně být – odvalený kámen, plátna a roušku... Ale to samo o sobě by mohlo být otevřené i jiným výkladům, třeba tomu, že Ježíšovo tělo někdo odnesl – jak se koneckonců domnívá i sama Magdaléna... Ale ten druhý učedník – Jan vstoupil do hrobky, viděl a uvěřil... Viděl sice totéž, co ti dva ostatní, tedy jen stopy – ale stačilo mu to k víře, protože láska mu dala správně ony stopy přečíst... První pochopil a uvěřil, že Ježíš opravdu žije! Pro nás (Poutnících naděje 21. století) je Jan jakýmsi vodítkem, pomocí, abychom viděli, že svět je skutečně zachráněn...; že Boží království již opravdu přišlo... I my vidíme jen stopy...; i my vnímáme, že spásu musíme často hledat mezi řádky příběhu světa i našeho života... Ale důležitý pro nás je Janův pohled víry a lásky... - Pokud budeme takový pohled mít, zdánlivá nevykoupenost našeho světa nás nezmate. I my vnitřním zrakem uzříme a uvěříme, že Pán skutečně vstal z mrtvých a že stále ŽIJE...