neděle Zmrtvýchvstání Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 4.4.2021
Jn 20,1-9
Kristus vstal! Kristus žije! - Zvěst evangelia naplňuje naše srdce velikonoční radostí z Kristova vítězství; a současně v nás roste naděje, jak se píše v listě Římanům. „Vždyť pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, budeme s ním také žít.“ (srovnej Řím 6,3-8) - Tajemství dnešního dne má základní význam pro život každého z nás. Máme před sebou jistý cíl života a jasný směr našeho snažení... My, kteří jsme uvěřili Písmu, nemáme asi žádný problém s dokazováním Kristova zmrtvýchvstání. Máme však, myslím, spíše problém vytrvat ve víře a být přesvědčivými svědky o Kristu svým životem... V Písmu máme zachyceno několik velikonočních postav, které po tom, co se setkaly se Zmrtvýchvstalým, nemohly o tom mlčet... - Podívejme se, kdo se setkal s Kristem: - První (když pomineme vojáky) byla asi Marie Magdalena, která plná bolesti pláče u Ježíšova hrobu... - Pak ženy, které spěchají pomazat mrtvé tělo, protože to nestihly při pohřbu... - Pak apoštoly Petr a Jan; později učedníci na cestě do Emauz... Dále máme tady ostatní apoštoly, osobitně pak Tomáše; a zástupy lidí, kteří až do Ježíšova nanebevstoupení a seslání DS se postupně potkávají se Zmrtvýchvstalým a stávají se jeho svědky... - Všichni jsou plní bolesti a zklamaní, ale když se k nim připojí nepoznaný Kristus s novým, oslaveným tělem - otevřou se jim oči i srdce... – Když už pochopí, že je to stejný Ježíš (kterého znali), ale už vzkříšený a oslavený; nenechají si to pro sebe... Ta setkání jsou tak silná a přesvědčivá, že vedou k jednání. Ženám řekl: „Jděte a povězte to mým bratřím, ať odejdou do Galileje.“... - Všichni, kdo se nějakým způsobem potkají se Zmrtvýchvstalým, se vracejí do společenství církve; a On se zjevuje znovu a znovu... - Kristus se tedy zjevuje těm, kteří milují; těm kteří konají dobro pro druhé; těm, kteří jsou shromážděni v jeho jménu ve společenství živé církve... Abychom byli oslovujícími svědky, nestačí hledat pouhé „důkazy“, ale především je zapotřebí mít osobní zkušenost s ním... - Petr a Jan, kterým ty zvěsti připadaly jako plané řeči, utíkali k hrobu, aby se sami přesvědčili, ale Ježíše neviděli... - Ježíš má ohled i na naše pochybnosti... – I nám říká: „Nemáte tu něco k jídlu?“ Pojí tedy s nimi, aby se mohli přesvědčit, že nejde o ducha... Pochybujícímu Tomáši nabídne dotek svých ran... Ale pak dodá: „Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.“ Osobním svědectvím jednotlivců společenství učedníků stále rostlo... Drželi pohromadě... Je to tajemné tělo Krista, svatá církev, i když složená z chybujících lidí... I tyto Velikonoce nabízejí víc než jen radostné aleluja... Ukazují cestu k osobnímu setkání se živým Kristem; a dávají jasnou orientaci, vzpruhu i naději v tomto rozbouřeném světě; abychom každý osobně byl svědkem Zmrtvýchvstalého...