Křest Páně (1. neděle v mezidobí) Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 12.1.2025
Iz 40,1-11 Ž 104 Tit 2,11-3,7 Lk 3,15-22
Jan Křtitel vedl lid k pokání a současně upozorňoval na příchod Mesiáše, který jim přinese úplně jinou kvalitu života, nový život z Ducha... - Jan dobře věděl, že není na stejné úrovni jako Ježíš, ale ještě netušil, jak moc se Ježíš sníží ke každému z nás, aby nás nakonec povýšil na svoji úroveň, (abychom byli s ním sjednoceni ve věčném společenství lásky)... - Lukáš nás upozorňuje, že se Ježíš při svém křtu v Jordánu modlil... Právě Lukáš má zmínku o Ježíšově modlitbě na několika místech... Upozorňuje nás, že pro Ježíše všechno, co konal, nebyla záležitost jen nějakého formálního gesta, ale že všechno byl projev jeho vztahu k Otci; jeho poslušnosti a odevzdanosti do jeho rukou... - Při křtu (ve kterém Ježíš vzal na sebe hříchy nás všech) nás svou modlitbou jako by vracel do Boží přítomnosti, kterou Adam ztratil; a otevřel nás pro zakoušení Božího přijetí a lásky... Důsledkem této modlitby je otevřené nebe. Adamovým hříchem neposlušnosti a pýchy se nebe zavřelo - Ježíšovou pokorou a poslušností se nebe navždy otevírá (a to nad každým z nás, pokud přijmeme Ježíšovo odpuštění a spásu)... Od této chvíle každý, kdo se spojí s Ježíšem, má otevřený přístup k Otci. To je něco neuvěřitelného... Smíme slyšet Boží hlas; smíme prožít jeho vyznání lásky: ty jsi můj milovaný; ty jsi moje milovaná dcera... - Každý, kdo spojí s Ježíšem svůj život, může ho žít pod působením a vedením Ducha Svatého, a tak zpřítomňovat jednorozeného Syna Božího ve svém těle a ve svém jedinečném životním příběhu, aby Ježíš mohl žít svůj „pozemský“ život dál, v životě každého z nás...