seslání DS Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 31.5.2020
Sk 2,1-11 Ž 104 1 Kor 12,3-13 Jn 20,19-23
Před chvílí jsme v evangeliu slyšeli: „dechl na ně a řekl jim: Přijmete DS.“ – možná namítneme: "ani jsme neslyšeli, že nějaký Duch Svatý je..." (srov. Sk 19,2). Podobně odpovídali před dvěma tisíciletími někteří křesťané apoštolu Pavlovi. A skutečně se zdá, že i v současnosti je Duch Svatý "velkým neznámým"... První čtení říká: „Najednou se z nebe ozval hukot, jako když se při-žene silný vítr...“ - Je to hezké přirovnání, protože v hebrejčině se DS označuje ruach; v řečtině pneuma – tedy duch, dech, anebo vítr... - Co je vítr? Snad jednoduše: proudění vzduchu, prostě taková samozřejmost, která mě obklopuje ze všech stran a kterou si ani neuvědomuji... – O vzduchu jsou různá lidová rče-ní: Řeknu-li o někom však, že "je pro mě vzduch", není to příliš lichotivé hodnocení... Na druhou stranu - jak dlouho bez vzduchu vydržím? Půl minuty? Minutu?... Komu se nedostá-vá vzduchu; kdo nedýchá - nežije... Jsem-li v šoku, zůstanu jako bez dechu..., nebo lapám po dechu... Překvapivé zprávy a napínavé knížky čtu jedním dechem... A za toho, koho mám opravdu rád, bych dýchal... Teď se vraťme k DS. – DS je Duch, jehož nevidíme, ale s jeho projevy se setkat můžeme: Slyšíme jeho hlas, i když se před ním snažíme zavřít... Přichází k nám, ačkoli se pokoušíme zabarikádovat ve vizi vlastní dokonalosti... Jsme-li na jeho straně, jdeme-li správným směrem, pomáhá nám a posiluje nás... Staví se nám však i na odpor, když se odchýlíme z kurzu - ne nepřekonatelně, na to je příliš diskrétní, ale přece jen citelně... Čím je pro život každého tvora vzduch, tím je pro křesťana Duch Svatý. Bez něho je křesťanská existence nemyslitelná - život bez Ducha je duchovní smrt... - Duch svatý chce (jak píše sv. František Saleský v Pojednání o lásce k Bohu) učinit naši duši poddajnou, poslušnou a podrobenou božskému vedení a nebeským vnuknutím. Jsou to zákony jeho lásky, v jejichž zachovávání spočívá nadpřirozená blaženost tohoto přítomného života. K tomu slouží těchto sedm darů Ducha svatého: 1. Moudrost není ničím jiným než láskou, která cítí, okouší a dozvídá se, jak dobrotivý a laskavý je Bůh. 2. Rozumnost není ničím jiným než láskou, která zaměřuje svou pozornost na to, aby pronikla krásu věroučných pravd a mravoučných zásad, aby v nich poznala Boha, jaký je sám v sobě; a pak sestoupila z těchto výšin a poznávala jej také v jeho tvorech. 3. Vědění není nic jiného než láska, která naši pozornost zaměřuje na to, abychom poznali sami sebe i ostatní tvory, a tím došli k dokonalejšímu poznání služby, kterou jsme povinni vůči Bohu. 4. Rada je láska, která působí, abychom byli pečlivějšími, pozornějšími a způsobilej-šími ve volbě vhodných prostředků, jak Bohu svatě sloužit. 5. Síla je láska, která povzbuzuje srdce, aby vykonala to, co rada rozhodla, že se musí vykonat. 6 Zbožnost je láska, která nám ulehčuje práci a vede nás k tomu, abychom se vě-novali skutkům, které se líbí Bohu - srdečně, rádi a s důvěrou. 7. Bázeň je láskou, která působí, že se vyhýbáme tomu, co se nelíbí božské vzneše-nosti. Otevřeme se tedy DS, nechme se ním naplnit a přetvořit...