Boží narození, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 25.12.2020
Dnešního dne Bůh nepřichází s hromy a blesky. Dnešního dne se Bůh nezjevuje ve svém vznešeném majestátu. Dnešního dne jej máme před očima ja-ko maličké dítě... - Proč jsme sem dnes přišli? Možná hledáme jen jesličky. Víme, pamatujeme si, že k vánocům jesličky patří... A v těchto jesličkách leží malý Ježí-šek. Ten, který přišel na svět před více než dvěma tisíci lety kdesi na Blízkém vý-chodě; na periferii tehdejšího civilizovaného světa; v městečku Betlémě; v mi-zerných poměrech a nezáviděníhodné situaci... Obecně platí, že mezi savci, dítě - lidské novorozeně, je nejvíce bezbran-né ze všech mláďat, která přicházejí na svět... A právě tak vstoupil do tohoto světa Bůh. Je to obrovský paradox. Ten, kterého nazýváme všemohoucím, se stal bezmocným dítětem. Tento Ježíšek je pravý Bůh, Spasitel... Proč jsme sem dnes přišli? - Možná jako tenkrát v Betlémě obyčejní pas-týři z okolních kopců; nebo naopak mudrci ze vzdálených krajů: setkat se s tímto dítětem... Přišli jsme se sklonit před tímto dítětem-Bohem, ať už si připadáme spíše jako betlémští pastýři, nebo jako mudrci od východu... Ale sklonit se mu-síme..., vždyť je to spravedlivé, protože dnes (a ne jenom dnes, ale od počátků věků) se Bůh láskyplně sklání k nám... Proč se Bůh stal člověkem? Protože o člověka stojí; protože chce, aby-chom byli spaseni a s ním po celou věčnost.... Protože si přeje, aby mu člověk věnoval své přátelství, svůj čas, schopnosti, zdary i nezdary... Až odsud budete odcházet, vezměte v duchu to betlémské miminko s sebou, vezměte je do náručí a přitiskněte je k sobě. A až vám bude úzko, až vám bude připadat, že jste na všechno sami, vzpomeňte si na ně. Vzpomeňte si na to, že je pořád s vámi. Protože v tom spočívají Vánoce; to je Emanuel – Bůh s námi; Slovo, které se stalo tělem...