Boží narození

Vánoce jsou tím nejpodivuhodnějším svátkem, který existuje. Jsou překvapením, které Bůh připravil lidem. O Vánocích totiž živý a všemocný Bůh ukazuje plnost svého milosrdenství tím, že se z lásky stává zcela malým a slabým. Stvořitel se vydává svému stvoření. Dítě Vánoc nám říká: "Já jsem Bůh, který se stal člověkem. Chci vám dokázat, že jsem Láska, že vás miluji a že vám nejsem schopen vám ublížit." (podle bratra Efraima) Bůh tě miluje více, než jsi ty schopen milovat sám sebe. (kardinál H. Newmann) Bůh, který stvořil člověka z lásky, jej také k lásce povolal. To je základní a vrozené povolání každé lidské bytosti. Kristus je ten, který zjevil původní Boží plán s veškerým stvořením, zvláště s člověkem. Plně odhaluje člověka jemu samému a dává mu poznat vznešenost jeho povolání. (Jan Pavel II.)  To, co dnes slavíme, je náš svátek. Oslavujeme příchod Boha k člověku, aby člověk mohl přijít k Bohu, lépe řečeno vrátit se k němu. (Řehoř Naziánský) Bůh se skutečně stal člověkem ve svém Synu a narodil se z Panny Marie. Právě toto narození, později utrpení, smrt na kříži a vzkříšení jsou v lidských dějinách vrcholem Božího zjevení o sobě. Neviditelný Bůh se zjevil v Kristově viditelném lidství. Bůh už nemohl zajít dál ve svém přiblížení se člověku. (podle Jana Pavla II.) Bůh sám přichází, aby o sobě promlouval, a ukazoval člověku cestu, po níž k Němu může dojít. (Jan Pavel II.) Bůh není někde daleko, vzdálený. On je mezi námi a s námi. Bůh přišel viditelně na tento svět jako bezmocné dítě, dýchal náš vzduch, nosil naše oblečení, jedl naše jídla… Stal se bratrem všech lidí a nyní klepe i na dveře tvého srdce. Touží se s tebou setkat. (podle Tomislava Ivančiče)…

Bůh, který nám dal sám sebe nám říká: „Nesmírně mi na vás záleží. Chci být s vámi. Chci být vaší silou. Chci být vaším pokrmem…“ - Je to obrovské tajemství. Tajemství víry a tajemství lásky, která se rozdává… a to přeji sobě i vám, aby vzájemná láska prozařovala tento svět dobrem; aby náš život vždy směřoval k Bohu a k věčné blaženosti…