7. neděle v mezidobí A, Pustějov, Kujavy, Bílov 23.2.2014
3 M 19,1-18 Ž 103 1 Kor 3,16-23 Mt 5,38-48
Ježíš ruší staré mravní pravidlo: „Oko za oko, zub za zub“, aby proti němu postavil revoluční etiku, do té doby neslýchanou – „neodporuj zlému“. Ve druhé části evangelia jde ještě dál a říká: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ - Proč by se měl člověk postavit proti své instinktivní reakci, která ho podněcuje, aby reagoval na urážku; aby odporoval anebo se pomstil? Odpověď je jasná: protože jenom tak jsme „syny nebeského Otce, který nechává vycházet své slunce nad spravedlivými i nespravedlivými“. – I dnešní první čtení dává důvody proč: „Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý!“ proto i dodává: „K svému bratru neměj nenávist, nemsti se, nechovej v srdci zášť ...“. - Můžeme však být vůbec tak dokonalí, abychom šli až na samé hranice možností (jako to dělá Bůh); jako to udělal Kristus, když ještě z kříže volal: "Otče, odpusť jim"? Je to samozřejmě nesmírně obtížné, ale nijak to nesnižuje skutečnost, že ideál a cíl zůstávají stále takové. My jsme na cestě k cíli, směřujeme k němu, i když víme, že bude vždycky o kus výš než místo, k němuž jsme schopni dospět. Přesto jsme také křesťany, poněvadž křesťanem není jenom ten, kdo dosáhl svatosti a dokonalosti odpuštění; nýbrž i ten, kdo je na cestě k nim; kdo upadá, ale opětovně vstává; kdo se dokáže vrátit a mnohokrát odpustit… Jaký by byl svět a jak by vypadalo lidské spolužití, kdyby všichni začali praktikovat Ježíšova slova "nastavit druhou tvář, darovat i plášť"? Nebyl by to konec? Nevíme, co by se vlastně stalo. Lidská společnost historicky ještě nikdy nedosáhla tak dokonalého křesťanského stavu, aby to bylo možné posoudit. Díky odpouštění však rosteme ve svém lidství. Pozoruhodná a krásná přátelství se většinou zrodila z daru odpuštění; anebo manželství, jež se ocitla v krizi, byla zachráněna a vrátil se jim původní třpyt až po obtížném odpuštění…
Dnešní responzoriální žalm přivedl naši pozornost právě k této Boží výsadě: „Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý. Nejedná s námi podle našich hříchů, ani podle našich vin nám neoplácí.“
- Ani dnes se necháme unášet emocemi při vnímání rozporu mezi ideálem a realitou, ale pustíme se s velkým úsilím do uskutečňování evangelia, při čemž začneme od sebe samotných...