6. neděle v mezidobí

6. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 14.2.2021 

3 M 13,1-46   Ž 32   1 Kor 10,31-11,1   Mk 1,40-45 

Mezi dvěma popsanými scénami prvního čtení a evangelia se nachází značný kontrast: v prvním čtení jsme viděli, jak se k malomocnému stavěl Moj-žíšův zákon: nešťastník se musel stranit od společnosti a křičet: „Nečistý!“, aby se k němu nikdo nepřibližoval – tedy žil v izolaci; bídě; nemohl pracovat ani vydělávat peníze... Společnost se před malomocným chránila, místo toho, aby se mu snažila pomoci... - V evangeliu spatřujeme, jak se k malomocnému chová Ježíš: má s ním soucit; vztahuje k němu svoji ruku; dotýká se ho a uzdravuje... To všechno v dobách, kdy byli lidé přesvědčeni, že dotknout se malomocného znamená nechat se zaručeně nakazit a poskvrnit; znamenalo to stát se nečistým spolu s nečistým; a být také vyřazen i z liturgického společenství (nesměli chodit ani do chrámu)... - Malomocný, který přišel k Ježíši, ho na kolenou prosil – tedy gestem adorace: „Chceš-li, můžeš mě očistit“ - to jakoby říkal: „Jsem zdeptán... (zdeptán a unaven svým nedobrovolným osamocením a sociálním statusem)... ty však můžeš tuto porážku proměnit ve vítězství...“ - V okolí se pravděpodobně nacházela celá řada malomocných, jenže ti se styděli vyjít ven a ukázat se. Tento muž však překonal stud a zakořeněný strach, že by tak mohl porušit zákon, byť vůči němu v tomto případě nespravedlivý. Věděl, že na něj budou všichni ukazovat prstem jako na hříšníka, protože malomocenství bylo považováno za synonymum a důsledek hříchu... Z tohoto hlediska tedy přichází jako někdo, kdo se nebojí vyjevit všem svůj údajný hřích a vykonat jistý druh veřejného pokání... - „Ježíš měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: ‚Chci, buď čistý.‘“ Při Ježíšových uzdraveních nejde jen o soucit s člověkem, který je nemocný, ani jen o „mocný skutek“, který má dodat autoritu Ježíšovým slovům... Jde zejména o to, aby se uzdravil porušený vztah jednotlivce a společenství... - Příkladem člověka skutečně uzdraveného, skutečně spaseného v tomto smyslu, je u svatého Lukáše celník Zacheus, i když netrpí žádnou tělesnou chorobou... Setkání s Ježíšem jej úplně promění; a Ježíš říká všem: „Dnes vstoupila do tohoto domu spása...“ Položme si otázky: Jsem šťastný a Bohu vděčný za to co mám? Nepotřebuji také nějakou očistu? - Možná je ve mně také malomocenství apatie, strachu, nedostatku naděje, stížností, žárlivosti... - Církev neustále ukazuje cestu k Ježíši. Je to on, kdo léčí, čistí a povznáší... Stačí pokorně přijít k Ježíši, protože on mi říká: „Chci, buď čistý.“