6. neděle v mezidobí A
Pustějov, Kujavy, Bílov 16.2.2014
Sir 15,16-21 Ž 119 1 Kor 2,6-10 Mt 5,17-37
Úvahy Sirachovce nad dvojí možnou cestou jsou jednak úvahami o lidské svobodě; jednak úvahami o následcích užití této svobody. Bůh dává desatero jako projev své lásky a ochrany. Je však na člověku, aby si vyvolil cestu života nebo smrti… Deset přikázání vyslovuje požadavky lásky k Bohu a k bližnímu. První tři se týkají hlavně lásky k Bohu, dalších sedm se vztahu-je na lásku k bližnímu. Můžeme říct, že jak jsou dvě přikázání lásky, do nichž Pán shrnul celý Zákon a Proroky; tak i deset přikázání je rozděleno do dvou tabulí. Tři na jedné, sedm na druhé.
Desatero se týká celého našeho života a obsahuje určitou posloupnost: správný vztah k Bohu (1-3); úcta k rodičům (4); skutky (5-7); slova (8); a po-slední dvě přikázání (9 -10) se týkají lidské touhy. Ta je totiž zárodkem hříš-ných myšlenek, slov a skutků…
Slyšel jsem takové přirovnání, že s lidskou touhou je to jako s huriká-nem. Co je to hurikán? Je to obrovský vzdušný vír, který dokáže ničit a zabí-jet. Když se ptali nějakého meteorologa jak vzniká hurikán, odpověděl s tro-chou ironie: „Nějaký motýlek si v tropech zamával s křídly!“ - Možná nešlo zrovna o nějakého motýlka, ale o tropickou bouři, během které vznikl vzduš-ný vír, kterému se nic nepostavilo ani na pevnině a ani na moři do cesty. A on rostl až do své ničivé podoby. Kdyby se mu hned na začátku postavila do ces-ty nějaká překážka, dokázala by ho snadno zastavit. Tak je to i s lidskou tou-hou. Ze závisti se rodí nenávist, pomluvy, osočování, radost z neštěstí bližní-ho a zármutek, když se mu daří…
Vidíme, jak se podstatně liší Desatero od jiných příkazů, jako jsou na-příklad dopravní předpisy, nebo od dětského "musíš - nesmíš", a jak je i pro nás cestou ke svobodě...
Kéž s Boží pomocí ovládáme své touhy, zachováváme přikázaní lásky a tak rosteme v svobodě… Po tom všem, co jsme pochopili se můžeme lépe ztotožnit se slovy žalmu: „Zákon Hospodinův je dokonalý, občerstvuje duši…“