5. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 7.2.2021
Job 7,1-7 Ž 147 1 Kor 9,16-23 Mk 1,29-39
Dnešní evangelium sestává ze tří krátkých perikop, které vystihují Ježíšův „obvyklý den“: individuální uzdravení; uzdravení mnohých; a modlitba na pouš-ti... V prvním dějství dnešního evangelia sledujeme Ježíše, jak vchází do sou-kromého příbytku – do domu Petrovy tchyně. Můžeme v tom vidět obraz Boží-ho království, které vstupuje do našeho lidství, aby proměnilo i ty nejužší příbu-zenské a přátelské vztahy... V Božím království k nám přichází Bůh, který chce s každým z nás vykonat podivuhodnou výměnu a navázat s námi vztah pravého přátelství a společenství. Tato důvěrnost charakterizuje veškeré Ježíšovo jednání. Proto Ježíš navštěvuje Petrovu nemocnou tchyni; proto poslouchá ty, kdo ho o ní informují; proto ji bere za ruku a pozvedá ji... - Evangelista pak podotýká, že tato žena, osvobozená od horečky, vstala a začala Ježíše a jeho učedníky obsluhovat. Tato poznámka nám zvěstuje jasné poselství: Ježíš vysvobozuje, uzdravuje a kří-sí, aby člověka uschopnil ke službě, a to ke službě trvalé, jak naznačuje průběho-vý čas: „obsluhovala je“:.. Druhý úsek dnešního evangelia nás souhrnně informuje, že po skončení sobotního klidu uzdravil Ježíš u brány města Kafarnaum velké množství lidí... Ve třetí části dnešního úryvku vypráví Marek o Ježíšově noční modlitbě na opuštěném místě... - Na Ježíšově chování vidíme lásku, která se k nám přibližuje v okamži-ku, kdy nás trápí bolest; bere nás za ruku a vlévá nám novou naději a jistotu... Ježíšovu blízkost vnímáme především jako „moc a sílu“, která nás pozdvihuje... To je nejvznešenější způsob, jakým se stává láska skutečností... A tuto lásku si máme osvojovat také my. – Kristus nás dále učí pokoře a osobnímu dialogu s Bohem... Ježíš nepodlehl (jako my) pokušení být úspěšným a věhlasným... Ježíš naopak „vychází ven“ na opuštěné místo a tam se modlí, aby středem svého ži-vota nebyl on sám, nýbrž Bůh-Otec... --- Ježíši, v modlitbě si živě uvědomuji tvou blízkost, kterou mohla pocí-tit Petrova tchyně i všichni nemocní, které jsi uzdravil... Chválím tě za každý okamžik, kdy ses plný pochopení setkal se mnou nebo s mými bratry a sestrami, abys nám v těžkých okamžicích života poskytl svou útěchu... Vlij nám do srdce novou sílu, abychom se podle tvého příkladu učili sdílet tajemství bolesti s dru-hými lidmi; a byli prozářeni nadějí, která nám přináší spásu...