4. postní neděle B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 14.3.2021
2 Krn 36,14-23 Ž 137 Ef 2,4-9 Jn 3,14-21
Dnešní neděle se podle úvodního verše vstupní antifony latinsky nazývá Laetare, což znamená „radostná“ nebo „veselá“. - Liturgie si vybrala správnou cestu a jednoduše nám postavila před oči samotný motiv a zdroj naší radosti: Bůh nás miluje! V prvním čtení zaznívá radostná zpráva pro lid držený 70 let v otroctví, do kterého se dostal svojí vlastní vinou – odmítáním Boha... Druhé čtení: „Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.“ Evangelium: "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen." Bůh nás miluje! – To je podmět, přísudek a zájmeno; ale tato jednoduchá věta skrývá v sobě velký obsah: Bůh - člověk - a ve vztahu mezi nimi (jako most) je láska! - Boží láska je skutečností naprosto jedinečnou a nedělitelnou, jako ostatně sám Bůh... Přesto se nám dává poznat konkrétně v posloupnosti činů, znamení a událostí, které označujeme jako „dějiny spásy“... Liturgie čtvrté postní neděle, nám připomíná potřebu neustále obnovovat náš pohled na vše, co nás obklopuje; a měnit svůj pesimistický postoj: Můžeme se soustředit na bahno jarního tání a stěžovat si na chladná rána – anebo můžeme mít radost z pupenů na stromech a prvních květin; a děkovat Bohu za teplé sluneční paprsky... Můžeme nadávat na politickou či sociální situaci – anebo můžeme i toto proměnit v děkování za dar života a zdraví... Můžeme vidět naše slabosti a hříchy, které nás drtí – anebo můžeme to zlé v nás odevzdat v pokoře Bohu a doufat v jeho milosrdenství.... Každý den má dost tzv. „maličkostí“ anebo „všedností“; malých úspěchu a vítězstvích, za které můžeme děkovat Bohu... Církev nás tuto neděli zve k radosti, která přichází od Boha a jeho věrné a odpouštějící lásky... Zároveň nás učí, podívat se na sebe ve světle Boží pravdy a vidět znamení Božího odpuštění, abychom získali milost (kterou nám Bůh chce dát) protože ho nikdy neomrzí velkorysost vůči nám, což je zdrojem duchovní radosti...