4. neděle v mezidobí, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 31.1.2016
Jer 1,4-19 Ž 71 1 Kor 12,31-13,13 Lk 4,21-30
První čtení nám ukazuje proroctví, jako instituci SZ. Je zde povolání Je-remiáše. Jeremiáš je zde vykreslen jako slabý člověk, který ovšem dostává od Boha sílu, aby hlásal jeho slovo „vhod i nevhod“. Úkolem proroka je tedy hlá-sat Boží slovo lidem, i když je někdy hlasateli na škodu; i když se lidem nelíbí...
Ježíš je také prorokem, ale ne v tom smyslu, v jakém byli ti SZ proroci. Ježíš už nepředává slovo Boží, ale on sám je tím Slovem, které přišlo na svět. On sám přece říká: „Dnes se naplnilo toto písmo...“ A naplnilo se právě na něm. Na jeho osobě. On je totiž tím, kterého Bůh poslal, aby hlásal kdo to je Bůh a kdo je on Ježíš, a hlásá ho i tehdy, když naráží na odpor a dokonce později polo-ží za pravdu i vlastní život... - Všechno bylo v pořádku až do této chvíle. Reakce lidí nenechává na sebe dlouho čekat: „Není to syn Josefův?” - Co nám tedy může on už jen říkat? Bylo pro ně nepřijatelné, aby ten, který žil mezi nimi, kte-rého rodinu znali, byl pomazaný Mesiáš, kterého předpověděl Izaiáš. - Ježíš čte jakoby jejich myšlenky: „udělej zázrak jako v Kafarnanu a my ti uvěříme!“ – I kdyby Ježíš udělal, i tak mu neuvěří! I prorok Eliáš až v pohanském kraji mohl udělat zázrak. I jeho nástupce Elizeus uzdravil cizince. „Protože žádný prorok není vítaný ve svém domově.“ - My bychom možná namítli, že Ježíš mohl postupo-vat taktičtěji. Mohl jich nejdřív „hladkat“ slovy, slibovat hory-doly a postupně jim vykládat i náročnější věci... Nestačí však zázrak pro zázrak, ale je potřeba změnit smýšlení...
Často nechceme slyšet pravdu. Často si raději vytvoříme svůj vlastní model života a nutíme Církev, aby ho přijala a dokonce požehnala...
Ježíše můžeme následovat nejen proto, že mluvil pravdu, ale především proto, že svá slova podložil láskou, láskou až na smrt... Církev, a to nejen v tom-to roce milosrdenství, hlásá pravdu, ačkoli se to někomu líbí nebo ne, ale také pravdu ohlašuje s láskou... – Láska má mnoho podob. Kéž dokážeme v nastáva-jícím týdnu napodobit aspoň některou, které vyjmenoval apoštol Pavel v listě Korinťanům: „láska je shovívavá, dobrosrdečná, nezávidí, nevychloubá se...“ – to se pak pro svět stane „proroctvím“ pravdy evangelia a důvodem při-blížení se k Bohu...