4. ADVENTNÍ NEDĚLE B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 20.12.2020
2 Sam 7,1-16 Ž 89 Řím 16,25-27 Lk 1,26-38
Dnes - čtvrtou adventní neděli, zapalujeme poslední svíčku na věnci. Denní světlo stále ubývá. Svatá liturgie brzy přinese zprávu o narození Světla světa - Ježíše Krista; vždyť Ten, jenž v Betlémě přišel pokorně v těle; přijde i ve slávě jako Živý na věky... Nikdy v dějinách lidstva neovlivnilo jediné slovo jeho další vývoj tak jednoznačným způsobem, jako to jednoduché Mariino „fiat - staň se“... – Ním bylo rozhodnuto rozdělit čas dějin na „před“ a „po“ Kristově narození... Čas byl posvěcen... Lidská historie se stala dějinami spásy... Cyklus smrti byl přerušen; naděje byla obnovena... Skrze proroka Nátana (asi 1000 let před naším letopočtem) Bůh oznámil Davidovi zaslíbení pro jeho dům, tedy pro královskou dynastii. Avšak ani David ani Šalomoun nebyli dost hodni, aby vztyčili svatostánek pro Pána... - Díky Mariinu „staň se“, se naplňuje starobylé přislíbení... Ano, byla to Marie, která se stala skutečným živým chrámem, ve kterém Bůh plně přebývá... Ano, v Marii a skrze Ježíše si Bůh vybral, že se stane Emanuelem, tedy Bohem s námi... Věčný se stává smrtelným; nebeský pozemským... - Od onoho okamžiku je tato žena díky přítomnosti Božího Syna ve svém lůně místem, v němž můžeme rozpoznat Boha přítomného „mezi námi“... Maria přilnula k Boží lásce s rozhodnou jednoduchostí, a tak v sobě vytvořila místo pro Syna, jehož nám mohl dát jenom Bůh... Jaké místo dáváme Božímu působení v našich životech my? - Dáváme v srdci místo, aby se v něm narodil Bůh; a skrze nás, aby se narodil v srdcích lidí kolem nás?