34. neděle v mezidobí B, Krista Krále, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 22.11.2015
Dan 7,13n Ž 93 Zjv 1,5-8 Jn 18,33-37
Slavnost Ježíše Krista Krále není projevem prázdného triumfalismu. Ne-staví Krista mezi světské panovníky, kterým by měl konkurovat v uplatňování pozemské moci. Ukazuje pravý smysl jeho vládnutí v dějinách i v současnosti; svrchovanost jeho božské autority; ale i duchovní a mravní obsah jeho králov-ství, které má rozhodující hodnotu pro věčný život člověka... - Ježíš přišel, aby ve světě svědčil o pravdě. Bůh je Pravda, Světlo i Život. V Ježíši se pravda Boží stala zřejmou. Svět se před Světlem uzavřel; Pravda byla ukřižována. Z kříže se však Kristus ujímá vlády...
Ďábel, podobně jako prvním lidem v ráji, často našeptává: „nevěřte v Boha, věřte jen sobě a v sebe, buďte si sami sobě Bohem!“ To nás pak často vede k mylnému názoru, že si postačíme sami; nepotřebujeme nikoho, komu bych sloužili... Para-doxem ovšem je, že mnoho pánů, otrokářů má ten, kdo nechce mít Boha za svého Pána a Krále, protože pouze Ježíš osvobozuje... Kolik je těch, kteří jsou jen nositeli jména křesťan; kteří nepovažují za potřebné hledat cestu sblížení s Bohem! V tom právě je práce zlého ducha, že takoví si myslí, že nemají hříchu. Vždyť: „Nikoho jsem nezabil - myslí si; nic tak cenného jsem neukradl; pro mne zpověď a kostel nemusí být...“ - Neplnění povinností; hříchy proti lásce; podvody; pomluvy; osočování; ublížit a využít... - nepovažují za nic...
My máme Krále a dnes, kdy si ho připomínáme, chceme, aby on nad námi panoval. Vždyť on nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí. Vládne jen láskou! Jděme a hledejme lásku větší! Kdo kdy dal nebo dá za nás více? Jedině on, Ježíš Kristus – Král...
Na světě bylo, je a bude bezpočtu všelijakých království, říší, ale všechny mají to společné, že se mění a pomíjejí... - Čtení dnešní neděle nám však připomínají, že na rozdíl od všech našich lidských zřízení a říší nastoupí Kristovo krá-lovství jako trvalé na věky. Už dnes se tedy hlásíme jako příslušníci Božího království ke Kristu jako ke svému Králi. Chceme s ním proměnit svůj život. A známe-li Krista jako svého Pána, pak musíme také uznat povinnost sloužit mu už nyní v pravdě a lásce; vždyť jednou budou s ním kralovat nesčetné zástupy.... Celý náš život, všechny naše myšlenky, slova i činy by měly být jasným svědectvím naší víry i příslušnosti v Kristovo věčné království...