32. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 10.11.2019
2 Mak 7,1-14 Ž 17 2 Sol 2,16-3,5 Lk 20,27-38
Blížíme se ke konci církevního roku a čtení nás nasměrovávají na poslední zastávku přechodu do věčnosti – tedy hovoří o vzkříšení... Člověk byl již na počátku stvořen jako celek hmotně-duchovný a jako takový měl růst ve stále užším společenství s Bohem. Bůh si přeje, abychom skrze oslavené tělo, tedy v maximální intenzitě, prožívali celou věčnost... Než k tomu však dojde, je nutné, aby naše duše byla očištěna a připravena. K této očistě dochází už nyní a často i po smrti... A až dozraje svět a naplní se počet bratří a sester (jak píše sv. Jan ve svém Zjevení), přijde Pán a dojde ke vzkříšení těla a tedy nového spojení duše s tělem. Pak začne skutečný život, pro který nás Bůh stvořil... I když se to na první pohled nezdá, saduceové z evangelia ve skutečnosti nepřišli za Ježíšem, aby s ním probrali svou představu o životě po tělesné smrti. Žádnou představu totiž neměli. I evangelista Lukáš o nich přece říká, že tvrdili, že není vzkříšení (Lk 20, 27). Už jejich dotaz je tedy falešný - oni se neptají, aby se sami dověděli, ale aby druhého ztrapnili. - Ježíš se ale i tady neohradí vůči té průhledné lsti, ale trpělivě začne vysvětlovat. Protože nejenom kolaborující zbohatlík Zacheus z minulé neděle, ale i dnešní provokující tazatelé jsou ti, které Ježíš přišel také zachránit... A pochyby saduceů o tom, komu ona žena bude patřit? – Ježíš odpovídá: „Už přece nemohou zemřít... a že mrtví budou vzkříšeni, to naznačil i Mojžíš (Lk 20,36n).“ - Až budeme hledět na Jeho tvář, bude zhola nemožné, abychom patřili někomu a něčemu jinému než Jemu. Ale právě v Něm, si budeme všichni navzájem blíž, než jsme si kdy byli třeba s našimi kamarády a příbuznými tady na zemi... Život po vzkříšení bude jiný, bude zcela duchovný a ti, kdo budou vzkříšeni z mrtvých, budou zcela naplněni láskou k Bohu... Pane Ježíši, věřím, žes přišel na tento svět, abys nás zachránil. Věřím, že jsi zemřel , ale i zmrtvýchvstal... Tys přišel, abys nám dal poznat, tak jako kdysi Mojžíšovi, „Boha hořícího keře“, ty, který jsi Emanuel, Bůh s námi, učiň z nás odvážné svědky svého vzkříšení a splň naši blaženou naději, že budeme v království našeho Otce navždy s tebou ve tvé slávě; a prosíme ústy žalmistu: Až procitnu, ... nasytím se pohledem na tebe (Žl 17,15).