3. postní neděle B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 7.3.2021
2 M 20,1-17 Ž 19 1 Kor 1,22-25 Jn 2,13-25
Dnes máme před sebou gesto, které Ježíš učinil v Jeruzalémě u příleži-tosti velikonočních svátků: vešel do chrámu a viděl, že prostor nazývaný „nádvoří pohanů“ (poněvadž bylo vyhrazeno nežidům, kteří chtěli poznat víru a kult Izrae-le a „přiblížit se“ k Hospodinu - srov. Iz 45,20), se změnil v místo obchodu a prodeje obětních zvířat. Víme také, že tam směnárníci měnili peníze, aby umož-nili poutníkům zaplatit chrámovou daň; a že mnozí nádvořím procházeli jenom proto, aby si zkrátili cestu do údolí Cedronu... Zkrátka místo, které Bůh chtěl ja-ko „dům modlitby pro všechny národy“ (Iz 56,7), se stalo tržištěm… Proto se Ježíšova vroucí láska k Bohu, jeho Otci, a k jeho příbytku projevila s takovou silou: „Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu.“... Proč to Ježíš dělá? - Ježíš tím připomíná, že chrám je Božím příbytkem; je to „dům Otce“... Jeho čin okamžitě vyvolá otázku přítomných židů: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“ – Ježíš svým odpůrcům s ironií řekne: „Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej zase postavím.“ - To jakoby jim řekl: vy mně vydáte na smrt a zničíte Boží chrám, kterým jsem já, ale já ho ve třech dnech znovu postavím! - V tom tkví ono veliké zjevení: Boží příbytek už není v starozá-konním Jeruzalémském chrámu; ale skutečným Božím příbytkem je Ježíš. (Proto se také o této neděli může číst evangelium i o Samařské ženě, kde jí říká, že kdo uctívá Boha, neuctívá ho již v Jeruzalémě, ani na hoře Gerizim, ale v Duchu Svatém a v Pravdě, kterou je Ježíš Kristus (srov. Jan 4,23–24)... Náš úryvek začínající sdělením, že „byly blízko židovské Velikonoce“, ústí do Ježíšova zvěstování jeho Velikonoc. V nich už nebudou zapotřebí zvířata jako oběť (proto jsou vyhnána z chrámu), ale Ježíš sám bude dobrovolně a z lásky velikonoční obětí… - Takto je nám ohlášena blízkost Ježíšových Veliko-noc jako zakončení postní cesty a zároveň je nám zjevena existence nového, proroky předpověděného chrámu, který už není z kamene – tvoří jej Ježíšovo tělo: tělo Ježíše z Nazareta; ale i mystické tělo, jímž jsme my – „živý chrám“, v němž jsme povoláni přinášet Bohu pravou oběť našeho každodenního života a svědčit o Kristu...