28. neděle v mezidobí A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy , 11.10.2020
Iz 25,6-10 Ž 23 Flp 4,12-20 Mt 22,1-14
Jaká je to svatba, o které mluví Ježíš v dnešním podobenství? Proč král tak trvá na přítomnosti pozvaných hostů, přičemž o nevěstě nepadne ani slovo? Svatba se přece může uskutečnit i bez hostů; nepostradatelní jsou pouze ženich s nevěstou! A proč se tak krutě zachází s nepatřičně oblečeným hostem? Vždyť je to přece nevěsta, kdo má na svatbě vynikat svým rouchem! Právě tato nápadná nepřítomnosti nevěsty a nepříjemná epizoda se svatebním oděvem jsou důležitými klíči k pochopení celého tajemství... - V Kristu chce Bůh definitivně oslavit svou svatbu s celým lidstvem. Svatba se nemůže uskutečnit bez pozvaných hostů v náležitém oděvu, protože oni jsou zároveň Nevěstou... Pokud tedy nebudeme na dnešní podobenství nahlížet nejen historicky, nýbrž i v jeho aktuální naléhavosti, pak: onen proces pozvání na svatbu totiž samozřejmě pokračuje i dnes – my jsme dalšími adresáty. Naši účast na svatební synově hostině je dosud otevřenou, nikoli automaticky jistou možností. O přijetí pozvání rozhodujeme my všichni, každý sám za sebe... - V čem je podobenství směrem k nám bezesporu povzbudivé, je fakt, že ona "druhá vlna" příchozích není žádnou bezcennou ligou... Dostává se jim plné pozornosti, jsou uvedeni ke slavnostní tabuli, ačkoli podobenství nezastírá, že se jedná víceméně o lidi z ulice... Ano, i společenství církve není žádným elitním klubem dokonalých... Kolikrát jsme už slyšeli v nejrůznějších variantách stále totéž vyjádření: Nemůžu být křesťanem, když vidím, kdo všechno je v církvi!... Anebo kolikrát jsme i my byli v pokušení hledět přes prsty na někoho vedle nás; a alespoň v duchu se pozastavovat nad tím, kde se tady zrovna tenhleten bere? - Podobenství dává na obojí námitku jednoduchou odpověď: přišel z ulice :-) - Bůh zve doslova každého, nikdo není kádrován předem, žádný nemusí zůstat přede dveřmi... Všimněme si i druhou část dnešního podobenství: Mezi účastníky hostiny vstupuje král a přijímá jednotlivé hosty. Teprve nyní nastává rozhodující okamžik: Kdo smí zůstat? - Domnívám se, že žádný z nás nemohl poslouchat dnešní evangelium a zůstat úplně klidný... Klíčová otázka zní: Co udělá člověk nyní, když je pozván - obleče si svatební šaty? - Ano, k účasti na svatbě nelze nikoho nutit, proč tedy král tak krutě zachází s těmi, kteří však o tento sňatek nejeví zájem? - Za tím, co se jeví jako krutost krále z podobenství, se skrývá lidsky nepochopitelné tajemství Boží lásky a spravedlnosti. Jak tragické je však rozhodnutí těch, kdo odmítají pozvání k svatební hostině se samotným Dárcem života! Odmítnutí společenství s tím, který je Život sám, nutně nese jediný následek: smrt. Doopravdy krutý není král, ale ten, kdo dovede odmítnout pozvání na svatbu, která je zároveň pozváním k životu v plnosti... - Ne každý, králem pozvaný, v podobenství docenil svou šanci... Ne každý pochopil, kdo a kam ho zve... Někteří se pošetile domnívají, že samo pozvání znamená automaticky taky stvrzení práva na neomezenou a trvalou účast na hostině... - Nezapomínejme, že Bůh je nejen velkorysý dárce šancí, ale taky nejvýš spravedlivý...