27. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 7.10.2018
1 M 2,18-24 Ž 128 Žid 2,9-11 Mk 10,2-15
První kapitoly knihy Genesis nejsou dokumentárním záznamem, popisem toho, jak vznikal svět, nýbrž podobenstvím, obrazem, někde dokonce hymnickou básní... A my v tomto textu musíme hledat teologickou reflexi, která se neptá "jak" - nýbrž "proč, s jakým smyslem a k čemu?" - Hned první věta, kterou slyšíme z Hospodinových úst z dnešního úryvku: "Není dobré, že člověk je sám... " Vyslovuje se v ní základní sdělení o duchovní, ale i sociální povaze člověka... Bůh chce pro člověka štěstí a dobro, a proto jej tvoří jako muže a ženu; chce pro něj štěstí prožívané v společenství lásky (podle obrazu svého, tedy vztahu osob v Trojici)... - Je velmi důležité mít tyto skutečnosti na paměti, chceme-li dobře porozumět dnešnímu evangeliu. I zde je ve hře Boží obraz. Farizeové se Ježíše ptají, „smí-li se člověk se ženou rozvést“, a pak konstatují, že Mojžíš cosi dovolil... Pohybují se v kategoriích povoleného a zakázaného, jako by chtěli najít skulinu v neúprosném a tvrdém Zákonu, aby život podle Zákona přece jen nebyl tak složitý. Jinými slovy tedy vyjadřují: je-li Zákon neúprosný a tvrdý, je takový logicky i Bůh, který jej ukládá... Ježíš naopak odkazuje na počátek, na knihu Genesis, kterou farizeové velmi dobře znali, a těžko jim mohly uniknout souvislosti. Nejde v první řadě o přísnost zákona o nerozlučitelnosti manželství, ale o to, že dobrý Bůh tvoří člověka pro společenství lásky, protože není dobré, aby člověk byl sám. Dobrý Bůh chce dobro pro člověka... Když se ještě vrátíme k evangeliu: Na první pohled by se mohlo zdát, že dnešní text se zcela věnuje problematice manželství a rozvodu. Tak tomu ale není. Jsou zde dvě skupiny lidí, kteří přicházejí ke Kristu. Jedni proto, aby ho přivedli do úzkých; či si nechali certifikovat tradiční, Mojžíšem danou možnost zapudit vlastní ženu; a druzí chtěli získat pro své děti požehnání... Smutná diskuze o právní možnosti ukončení manželství je zakončena požehnáním těm, kdo jsou plodem takového svazku. Zatímco rodiče si řeší vzájemné spory a jeden či druhý uvažují o odchodu; Kristus v tichu a ve skrytosti objímá svým požehnáním maličké, kteří jsou největší obětí takových rodinných válek... Kristus se při řešení tohoto etického problému neobrací do spleti pouček tradice či do právního systému, ale vrací se na počátek. Snad by prospělo nejedněm manželům, kdyby se více zamýšleli, jaké to mezi nimi bylo na počátku jejich vztahu. Nehledět pouze na přítomnost a nehledat cesty k úniku, ale jít kousek do minulosti, kde lze nalézt cestu ke společnému zítřku...