27. neděle v mezidobí A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy , 8.10.2017
Iz 5, 1-7 Ž 80 Flp 4, 6-9 Mt 21, 33-43
V námaze vinaře, který „vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a postavil věž“, nelze nevidět láskyplnou péči Stvořitele. .. Jak Izaiášův text, tak i mnohá další biblická místa jsou jasným svědectvím, že vinice není vydána napospas divoké zvěři, ale je střežena a obdělávána tím nejzkušenějším a nejsvědomitějším vinařem Ačkoli není vždycky viditelně přítomný na vinici, neúnavně přichází a pracuje... Zkypřit půdu, vybrat z ní kameny, vysadit vinici - to není jen tak, to není práce na pár dní či týdnů. A pokud připočteme i to, že vinice potřebuje průběžnou péči (např. odřezávat suché větve), pak si snadno uvědomíme, že se jedná o dlouholetou vytrvalou práci, která je i přes veškerou snahu ne vždy korunovaná bohatými plody... - Obdělává pole, kypří půdu, odstraňuje kameny - je to namáhavá práce. A tento vinař je samotný Hospodin: "chce" si dát tuto práci, protože mu za to stojíme, i když často klademe odpor, a našemu vinaři nezbývá, než trpělivě postupovat krůček po krůčku a očisťovat nás od kamenů našeho srdce. A těch kamenů je v nás někdy hodně... Tato myšlenka by nás mohla deprimovat, a proto si na druhou stranu musíme připomenout i to, že (i přes ty kameny a suché větve) jsme už teď schopni přinášet ovoce - a náš dobrý vinař nás vytrvale čistí, abychom je nesli v hojnější míře... Stvořitel důvěřuje člověku a ponechává mu svobodu. Naopak, sám se stává „cizincem“ na své vlastní vinici. Podíl z úrody, který očekává, je, že ho objevíme v každém „cizinci“, tj. v každém člověku, který nám přichází do cesty. Kdo nepřijímá druhé jako posly, jež poslal Vinař, a bije je, zabíjí, či kamenuje svou tvrdostí, neláskou a odmítáním, zabíjí jeho jednorozeného Syna... - A jak rozpoznat posly, které posílá vinař? – Podle listu Filipanům: Kdo se dennodenně učí vidět stopy Boží lásky ve všem, co je pravdivé, čestné , spravedlivé,... (srov. Flp 4,8), si nejlépe cvičí zrak k tomu, aby dokázal v každém bližním i v neznámém rozeznat rysy tváře milovaného Syna... Kdo však zaostřuje zrak pouze na to, čeho by se mohl zmocnit (viz „Pojďme, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!“), tomu bude Boží království vzato... Pokud máme touhu nést bohaté ovoce, nesmíme zapomenout, že musíme Hospodinu dovolit, aby "obdělával naše srdce" skrze různé události. Lidé z našeho okolí jsou někdy těmi nepříjemnými proroky, skrze které nás Bůh očišťuje... Náš život nemusí být prázdný. Můžeme nést dobré ovoce a to je velká výsada. Nakolik necháme tohoto vinaře pracovat na vinici (a kopat třeba i do hloubky), natolik budeme připraveni nést hojné ovoce... .