sv. Štěpán Hl.Životice, 26.12.2019 Sk 6,8-10; 7,54-60
Proč se den po narození Božího Dítěte připomíná vražda? Ano, slýcháme, že dnešní svátek je privilegium pro mučedníka, který jako první vědomě položil za Ježíše život (protože malé děti, které zavraždil Herodes, to neudělali ani dobrovolně, ani vědomě)... - I to je pravda. Ale zdá se, že ta souvislost je mnohem hlubší: po celý advent jsme přece prosili: „Rosu dejte, nebesa, shůry a oblaky pršte Spravedlivého“. A teď to přišlo: nebesa se otevřela (včera jsme to slavili – Bůh se stal člověkem)... A dnes „Štěpán vidi nebesa otevřená“... Ale nejde jen o naše povzbuzení. Ani Štěpán uprostřed padajících kamenů nemyslí na sebe: „Pane, nepřičítej jim tento hřích“ - to jsou jeho poslední slova na této zemi. A jsou vyslyšena. Vždyť ten mladý muž-Pavel, k „jehož nohám si svědkové složili svrchní šat“, zanedlouho se obrátí a stane se misionářem celého tehdejšího světa... A tak se Kristus rodí také v dalších srdcích... Připojme se k jeho modlitbě. Vždyť taková modlitba je spolehlivým klíčem, který nebesům dovolí, aby se otevřela; otevřela i pro ty, kdo kamenují...