22. neděle v mezidobí

22. neděle v mezidobí A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 30.8.2020 

Jer 20,7-9    Ž 63    Řím 12,1n    Mt 16,21-27 

Na úvod malá anekdota: Bohatý muž se v restauraci začal dusit, protože mu uvízla v krku rybí kost. Naštěstí u vedlejšího stolu seděl lékař, který ho zachránil. "Velký dík," řekl boháč. "Chtěl bych vám zaplatit za váš zákrok. Řekněte jakoukoliv částku!" Nato doktor s úsměvem: "Stačí mi polovina toho, co jste chtěli dát za záchranu života, když jste se dusil..." - Z hlediska výkonu zaplatit za pět minut práce není těžké. Ale když se člověk dusí, pět minut má jinou cenu... Dnešní text z evangelia můžeme pročítat ve světle Jeremiášova svědectví a Pavlovy výzvy k proměně života v duchovní oběť... V životě člověka jsou malá a velká rozhodnutí. Pohan se v tom lepším případě rozhoduje mezi věcmi dobrými a špatnými podle kritérií svého více nebo méně správného svědomí... Křesťan by měl dělat mnohem víc. Měl by se rozhodovat mezi věcmi „božskými a lidskými“ podle zásad Kristova evangelia... - Kostelní i nekostelní pohané nevidí své hříchy, ani ne tak proto, že by neznali sebe, ale spíše proto, že neznají Boha, jeho zájmy a jeho dary... Anebo si mnoho dnešních křesťanů alibisticky říká podobně jako prorok Jeremiáš v prvním čtení: "Nebudu se už o Boží slovo starat a nebudu mluvit jeho jménem, vždyť' z toho mám jen utrpení." - Dobro a zlo, pravdu a lež je možné poznat jen ve světle toho, co je božské a lidské. Ježíš jako člověk viděl svoje utrpení lidsky a lidsky se ho i děsil. To však, že své utrpení svobodně přijal, ukazuje, že jeho utrpení našlo oporu ve vyšším božském vědomí... - Používáme dva rozdílné metry na měření. I těžkou životní situaci můžeme vnímat pouze lidsky s reptáním; anebo s Ježíšem ji můžeme proměnit v pokrok a růst... - Ježíš to vyjádřil slovy: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě". - Nemůžeme být sice z problémů vyjmuti (ano, musíme tedy žít ve světě: kde je nejen kost v hrdle, ale i nezaměstnanost, rodinné odcizení, zdravotní problémy, smrt blízkých, či přírodní katastrofy...) Rozhodující však je, zda události budeme číst Ježíšovou optikou; jestli se tedy stanou prostředkem posvěcení... Peter chtěl Ježíše uchránit před obtížemi: „To se ti nesmí stát, Pane... Ježíš mu řekl: "Nemáš smysl pro Boží věci, jen pro lidské". - Mít smysl pro Boží věci znamená rozumět, jak nás Bůh vede vpřed i prostřednictvím obtíží... - V této souvislosti německý teolog Heinrich Fritz napsal: „Nerezignujte, ale mějte odvahu; nelamentujte, ale mějte důvěru; nenaříkejte na tmu, ale zapalte světlo; nebuďte v církvi diváky, ale její spolutvůrci." --- Pane Ježíši, nauč mně vidět věci i z tvé perspektivy... Vydrž to se mnou trpělivě až do doby, kdy konečně pochopím, že v mém kříži není ztráta, ale zisk...