2. velikonoční neděle Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 11.4.2021
Sk 4,32-35 Ž 118 1 Jn 5,1-6 Jn 20,19-31
Dnešní neděli se říká také „Tomášova neděle“... - Ve dnech, které následovaly po Ježíšově smrti na kříži, byli učedníci v domě „za zavřenými dveřmi ze strachu před židy“... - Ježíš už dávno vstal z mrtvých; už to věděly ženy; i Jeruzalém; ale učedníci byli stále zamčeni; a Tomáš při tom nebyl... - Písmo neříká, proč tam nebyl: Co měl asi jiného na práci? Kde se zdržel? – nevíme... * A tak opět (první den v týdnu) se Ježíš učedníkům zjevuje znovu... Ten-tokrát je přítomen i Tomáš... Tomáš nedůvěřuje svým bratřím; chce mít bezprostřední a přímý vztah k Pánu... - Tomáš však nemůže být považován za jakéhosi nehodného učedníka; příklad zatvrzelého nevěřícího, na nějž ukážeme prstem... Spíše shrnuje a reprezentuje namáhavou cestu víry, po níž učedníci dospěli k velikonoční radosti, která však není plodem levného náboženského nebo psychologického nadšení... Všichni tedy (kromě Tomáše), už jásali „Pán byl zde, Pán vstal z mrtvých!“... - jako by už byli úplně na jiné planetě; ti už věděli, že smrt je překonána a Ježíš je vzkříšen... Ale Tomáš, který tam před týdnem chyběl, o cosi přišel... - Ježíš ho nenechal dlouho v tomto stavu nejistoty... Přichází k němu a vyzve Tomáše, aby jej kontemploval skrze znamení smrti: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ - Tomáš pochopí a poklekne před Zmrtvýchvstalým, aby jej uctil, a zvolá: „Pán můj a Bůh můj!“ - Věřící žid vyhrazoval tato pojmenování pouze Bohu, a právě v této chvíli Tomáš pochopí, že je Ježíš je opravdový Bůh... - Stojíme před největším vyznáním víry v Ježíše v celém Novém zákoně... --- Co kdybychom se i my pokusili naše rány (vnitřní zranění a hříchy) přetvořit tím, že necháme Ježíše vzkříšeného, aby se jich dotkl...; aby z těchto ran: nepřijatých, nezhojených..., učinil své rány oslavené... - Tato uzdravující terapie ovšem může proběhnout jen a pouze jako proces lásky a veliké víry, kdy doslova přilneme ke Kristu celou bytostí a celým srdcem... (Ježíš nám chce odpustit - vždyť dnes slavíme jeho milosrdenství!)... --- I nám se může stát, že třeba dáme něčemu přednost, před tím být v neděli ve shromáždění věřících... - Bůh pro každého má nějaké poselství; pokud zaváháš; pokud tam nebudeš - o cosi přijdeš... - Ježíš ale i tehdy o tobě ví, sleduje tvé obtíže a myslí na tebe... Pamatujme si, že nemáme v neděli dát ničemu přednost před setkáním s Ježíšem v eucharistii, v Božím slově a ve společenství církve... - On chce každému něco říci... Ale záleží i na nás, zda jsme připraveni; zda tam jsme; zda chceme naslouchat... --- Kéž i pro nás je neděle den vzkříšení; den plný slunce, kdy Ježíš ke každému přichází individuálně; přichází jako Milosrdenství; a chce uzdravit i naše rány...