2. postní neděle A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 8.3.2020
1M 12,1-4 Ž 33 2 Tim 1,8-10 Mt 17,1-9
Dalo by se říct, že společným tématem dnešního Božího slova je: cesta z nejistoty do jistoty... – Vidíme to na Abrámovi, kterému Hospodin řekne, aby odešel ze zajištěného koloběhu života někam pryč „do země, kterou ti ukážu“... – 2. list Timotejovi hovoří o cestě vytrvalosti pro hlasatele evangelia... U obou (tedy Abráma i Timoteje) je odměnou požehnání...– A evangelium o proměnění Páně, by nás (podobně jako tehdy apoštoly) mělo posílit v naději na vzkříšení... --- Hora Tábor (GPS: 32.6871100N, 35.3896181E), kde se podle tradice tato událost odehrála, není malý kopeček (není sice moc vysoká – jen 557 m, ale na zdejší rovince působí mohutně a je docela strmá)... Mistr vybral pouze tři z Dvanácti, kteří mu byli nejbližší: tito učedníci s ním budou i v jeho těžké zkoušce a ponížení v Olivové zahradě v předvečer jeho utrpení (srov. Mt 26,36–46)... Evangelisté se snaží popsat alespoň částečně nepopsatelnou událost, v níž se projevilo Ježíšovo společenství s nebeským Otcem. Matouš mluví o oslnivě bílém šatu; Marek líčí jeho šaty tak bílé, jak by je nedokázal vybělit žádný bělič na zemi (srov. Mk 9,3), Lukáš píše o bělostné záři jeho oděvu (srov. Lk 9,29)... „A hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají“. Ti dva představují Zákon a Proroky. Díky vyššímu poznání (jež je plodem víry), učedníci chápou, že v Ježíšovi se naplňuje celý SZ... - Když je Ježíš prozářen Boží slávou, ukazuje se společenství mezi Izraelem (Mojžíš a Eliáš) a budoucí církví (Petr, Jakub a Jan)... To vše pečetí hlas vycházející ze zářivého oblaku, jasného znamení Boží přítomnosti: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!“... - Když „pozdvihli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše“. Když mu starozákonní zjevení vydalo svědectví - Zákon a Proroci ustupují do pozadí a dělají tak místo pro Ježíše... Nyní jsou všechna tato svědectví srozumitelná jedině skrze Ježíše. On nám zjevuje, kdo je Bůh (a činí to formou radostné zvěsti adresované všem lidem), a tak nám všem dává možnost vstoupit do nového života již na této zemi a bude pokračovat ve věčnosti za hranicemi smrti... --- Člověka při četbě těchto úryvků může napadnout: jak by to bylo hezké, kdybychom takové chvíle mohli sami zažít... - Abrahám, Mojžíš, Eliáš,... zažili kousek nebe již na této zemi; podobně i apoštoly nemohli na té hoře zůstat, museli se vrátit dolů, ke svým každodenním starostem a obtížím... - A přece, z těch jedinečných a velkolepých událostí žijeme všichni až dodnes. A připomínáme si, že tentýž Ježíš je tu stále s námi, ve všem, co prožíváme. I nás chce posílit v naději, že přes všechny bolesti, hrůzy a trápení na nás čeká něco, co si vůbec nedovedeme ani představit...