2. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 17.1.2021
1 Sam 3,3-19 Ž 40 1 Kor 6,13-20 Jn 1,35-42
Věříme, že každý z nás je Bohem povolán. Věříme, že každého z nás, podobně jako například mladého Samuela v dnešním prvním čtení, volá Bůh jménem a dává mu nějaký zvláštní úkol. Je naprosto zřejmé, že nikdo z nás tu není zbytečně... V druhém čtení Pavel mimo jiné píše: "Oslavujte proto Boha svým tělem. " - tímto obratem připomíná zásadní myšlenku křesťanství: My jsme Bohem povoláni i se svým tělem. Jsme Kristem vykoupeni (nejen naše duše), ale celí, včetně našeho těla...; a jednou tak, dá-li Pán, opravdu celí - ano, i se skutečným tělem - vstaneme z mrtvých... Evangelium se v první chvíli může zdát poměrně obyčejné, bez nějakých zvláštních velkých zázraků nebo významných naučných sdělení. Byli jsme pozváni, abychom (podobně jako ti dva první učedníci) uskutečnili radostný objev a poznali Ježíše jako svého Mistra... Co všechno si tenkrát řekli? - nevíme; víme však, že se rozhodli zůstat s ním po celý život. Nespokojili se pouze s tím, že by s ním zůstali sami a nechali si povolání jen pro sebe: Ondřej to utíká povědět svému bratrovi Šimonovi; později Filip běží za Natanaelem: „Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně i proroci“ (Jan 1,45). Podobně i Jan utíkal s touto zprávou za dalšími lidmi, protože s sebou posléze přivádí svého bratra Jakuba... Co znamená v současnosti být Ježíšovým učedníkem? - v podstatě dvě věci: Tou první je napodobování Krista, tedy vydat se na cestu následování Krista a učit se od něho (především konat vůli nebeského Otce)... Tou druhou cestou je dosvědčování Krista, tedy informování světa o tom, kým je; co všechno pro nás učinil a stále koná; a pomoc jiným stát se jeho učedníky... - Pochopitelně, že to všechno začíná ve vlastní rodině, na prahu vlastního domu. Prvními osobami, kterým Ondřej a Jan přišli zvěstovat svůj objev, byli jejich vlastní bratři; nijak se nestyděli hovořit o Ježíšovi ve vlastním domě! Vyprávění o prvních obráceních ve Skutcích apoštolských často končí slovy: „On i celý jeho dům uvěřil“ (např. Sk 16,34). --- Když slyšíme v evangeliích slova: „Ježíš řekl svým učedníkům…“, pak jako pokřtěni musíme automaticky začít naslouchat jako ti, kdo jsou povoláni osobně, jménem... a říct si: „Vždyť jsem to já; mluví se o mně, mluví se ke mně...“ Kéž tedy jako křesťané – Bohem osobně vyvolení a povolaní; jako jeho učedníci – splňujeme důležité poslání: Být na první pohled rozpoznatelní jako učedníci Ježíše Krista; aby každý, kdo nás vidí, mohl říct (podobně jako služebnice řekla Petrovi při procesu s Ježíšem: „I ty jsi jeden z jeho učedníků!“ (srov. Jan 18,25); abychom vydávali svědectví slovem i životem...