2. neděle po Narození Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 3.1.2021
Sir 24,1-16 Ž 147 Ef 1,3-18 Jn 1,1-18
„Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista ... vyvolil si nás ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce“ (Ef 1, 3-5). Takže předtím, než jsme byli stvořeni my všichni (tedy všichni před námi i po nás), měli jsme již svoji roli v Božím plánu spásy... „Je to nepochopitelné“ – řekne někdo; anebo jiný: „nejde mi to do hlavy“... - Ano, co Bůh pro nás denně koná je nepochopitelné, nepředstavitelné; ale přesto tak skutečné a pravdivé... Bůh - je nepředstavitelná láska; je nezměrná dobrota... A tento láskyplný a milosrdný Bůh každého z nás povolal ke svatosti, svobodě a lásce; povolal nás k životu věčnému... – Co od nás požaduje na oplátku? - Stačí mu pouze důvěřovat, věřit... Janův evangelijní prolog (podobně jak „Proglas“ - první text v staroslovančině z 9. století pocházející od sv. Konstantína), je úvodem, předmluvou do celého evangelia... - K čemu nás evangelista Jan chce vést? - Ačkoli to není na první pohled zřejmé, vede především k radosti nad skutečností, že Bůh záměrně hovoří k člověku tak, aby byl schopen porozumět... "Na počátku bylo slovo." - I když to zní vznešeně a tajemně, přece není těžké pochopit to podstatné: Bůh - sám neuchopitelný a absolutní - přijímá s ohledem na člověka takové omezení, jakým je slovo, formule, výraz... A hned zatím je další Boží dar: "Slovo se stalo Tělem a přebývalo mezi námi." - Bůh vstupuje do naší reality ještě zřetelněji, než jen slovem, poselstvím... Přijímá lidské tělo (a můžeme doplnit, které po několika letech bude přibito na kříž, aby nás vykoupilo z propasti smrti)... - Bylo to Slovo, které „bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic co jest... z jeho plnosti jsme všichni dostali, milost za milostí“ (Jan 1, 1n.18). - Tím vyjadřuje minimálně dvě důležité věci. Jednak, že v určitou chvíli musí přijít okamžik, kdy se ze slova stává čin... A pak také, že naše lidskost nejen není překážkou, ale naopak má být nástrojem svědectví o něm. Jinými slovy řečeno - o Bohu už nemáme jen mluvit, máme ho žít... Nakonec - Kéž i o nás, o našem každodenním životě mohou platit slova svatého Pavla: „Slyšel jsem, jak věříte v Pána Ježíše a jakou lásku projevujete všem křesťanům, a proto nepřestávám za vás děkovat, když na vás vzpomínám ve svých modlitbách, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, (takže budete moci mít) o něm správné poznání. On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy (skrývá) křesťanům jeho dědictví.“ (Ef 1,15-18).