2. ADVENTNÍ NEDĚLE A, Pustějov, Kujavy, Bílov 8.12.2013
Iz 11,1-10 Ž 72 Řím 15,4-9 Mt 3,1-12
Izaiáš nám představuje obraz nové ratolesti, která raší ze suchého kmene. Nový výhonek je znamením obnoveného života a zjevení toho, že Bůh nezapomněl na sliby dané předkům... - V tomto duchu zaznívá i evangelijní kázání Jana Křtitele, který vyzýval své posluchače k obrácení a k pokání. Jeho vystoupení je předzvěstí Ježíšova veřejného působení. Zástupy se vydaly za Janem Křtitelem, který neochvějně zvěstoval: Bůh je věrný, a proto nám přichází vstříc. Je zde, chce změnit náš život, chce nás zachránit… - Jako Bohem povolaný prorok Jan volá všechny lidi na poušť - na místo zkoušek a setkání, nevěrností i obnovené důvěry, aby i dnešní lidé mohli prožít zkušenost s Bohem, jak nám ji kdysi zvěstovali proroci. S Bohem je možné setkat se, vždyť on nás k sobě přitahuje svým slovem, vzbuzuje v nás touhu po novém, lepším životě a umožňuje nám, abychom opravdu změnili své jednání. Na poušť nesměřují ti, kdo se považují za spravedlivé. Jan Křtitel vyžaduje jediné: abychom si nezahrávali sami se sebou ani s Bohem; nenalhávali si, že v nás není žádné zlo, ale abychom všechno, co jsme, odevzdali Bohu, a tak mohli opravdu změnit své smýšlení i život... Bůh začíná u ratolesti - u toho, kdo je ochoten znovu začít. Proto je druhým důležitým prvkem poselství této neděle Duch Svatý. Nejprve kontemplujeme skrze Izaiášovo proroctví, jak Duch naplňuje Mesiáše, abychom jím vzápětí byli sami obdarováni, když nás navštíví, pronikne a pokřtí… Tak se naše křivé cesty budou moci opravdu napřímit. Vždyť jde o život. O urovnání všeho, co je v nás hrbolatého a křivého. - Co se však má vyrovnat a co spravit? - Všechno potřebuje své ... Cestář opraví silnici, aby se po ní mohlo jít; žena upraví domácnost, aby se v ní lépe žilo… Chci-li já nalézt jádro problému svého života, musím se zastavit. Podívat se do sebe i kolem sebe. Pak pochopím, že hlas volajícího na poušti mi není cizí. Je to hlas mého svědomí i touhy po Bohu…
Kdosi jednou řekl: „Kdo se zamkne; kdo se nepodělí o svůj pokrm. Kdo raději uhasí oheň, aby nemusel ohřát bližního. Kdo zavře ústa, aby bližního nemusel oslovit. Kdo raději odpočívá, než aby bližnímu pomohl. Kdo nepředává oheň Boží lásky - ten nepoznal příchod Páně.“ (J. Kunnaiz)
Kéž tedy dnešním dnem rozkvete v našich srdcích „spravedlnost a hojnost pokoje“, „neboť se přiblížilo nebeské království“.