Proměnění Páně (18. neděle v mezidobí A) Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 6.8.2017
Dan 7,9-14 Ž 97 2 Pt 1,16-19 Mt 17,1-9
Proměnění Páně se většinou vykládá jako příprava apoštolů na Ježíšovo utrpení. Vidět Ježíše - ze kterého vyzařuje nadpozemská sláva - je přípravou na chvíli, kdy uvidí Ježíše trpícího a umírajícího... Ovšem ve chvílích opravdu těžkých se často stane, že člověk jakoby zapomněl na všechno dobré. Jakoby přítomná bolest zcela zastínila cokoliv pěkného. A vzpomínka na pěkné věci pak příliš nepomáhá... - Obstát ve zkoušce pro většinu lidí znamená zvítězit: porazit to těžké, vyřešit problém, "nerozbrečet se" a nepropadnout špatné náladě. Když se ovšem zamyslíme víc, tak nám dojde, že jsou v životě situace nepochopitelné a ve kterých nejde "zvítězit"; kdy je úspěchem, že to nějak "přežijeme" nebo spíše přetrpíme... - Kromě zmiňované síly, kterou člověk načerpal z krásných chvil života, je zde ještě jedna věc, kterou nám také ukazuje dnešní událost proměnění Páně. Spolu s Ježíšem se totiž zjevují také Mojžíš a Eliáš a mluví s ním o jeho smrti a utrpení, které mají přijít. Apoštolové tak mohou pochopit, že Kristova smrt je součástí Božího plánu od začátku dějin, že Ježíšovo poslání je vyvrcholením Starého zákona, že to nepochopitelné a tragické, co Ježíše čeká, má smysl... Bůh si neželá utrpení, ale přesto věříme, že když Bůh dopustil – ale neopustil; že do našeho života vstoupila těžká zkouška, tak to má svůj smysl. Smysl, který my třeba prozatím nechápeme, ale který tu jistě musí být... Může se stát, že se pod tíhou trápení hroutíme v pláči a nevíme, kudy dál. Někdy i když víme, jaký to má vše smysl, stejně nás to těžké srazí na kolena. Ale přesto zůstává víra, naděje a láska... Tedy s lásku přijmout utrpení; věřit že Bůh je s námi a mít naději na život věčný... Chiara Lubichová říká: „Kdyby Bůh člověku ukázal všechny bolesti, které mu v životě určil, padl by a zemřel. Kdyby mu ukázal všechny radosti, které má v životě prožít, padl by a zemřel. Bůh to ví a proto rozděluje. - Člověk to neví a proto se odevzdává Bohu, který ho miluje...“ Tři apoštolové prožili chvíle vrcholného blaha při vidění na hoře Tábor. Kéž bychom chvíle proměny zakusili i my! Zkusme Ježíši, našemu Pánu, nabídnout svůj hřích, který nás tíží; svoji bolest a On nás promění...