17. neděle v mezidobí

17. neděle v mezidobí A, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 30.7.2017 

1 Krl 3,5-12 Ž 119 Řím 8,28-30 Mt 13,44-52 

I dnes pokračuje Ježíš v řeči o Božím království. Minule je přibližoval posluchačům v podobenství o hořčičném semínku anebo kvásku. Dnes slyšíme o pokladu a o vzácné perle. Minulé podobenství vychází z malinkého semínka a kvásku, dnes je povýšeno na poklad a na vzácnou perlu... --- Následující skutečný příběh se údajně stal jednomu misionáři v daleké Indii před asi 150 lety. Pokoušel se přiblížit evangelium domorodcům na pobřeží nedaleko města Madrásu. Byli to prostí lovci perel. V místě výskytu perlorodek se potápěli hluboko pod mořskou hladinou. Ničili si zdraví a riskovali život, jen aby nalezli onu „šťastnou“ perlu pro svoji obživu... Tento misionář měl zvlášť hluboký vztah k jistému starci. Věnoval se mu trpělivě, ale nesetkal se s pochopením pro přijetí křesťanství. Starec často říkával: "Nechte si své pohádkové vyprávění o nějakém láskyplném Bohu. Já věřím v převtělování - musím jít cestou utrpení (karmy), dokud se od svých vin zcela neočistím. Až si našetřím tisíc rupií, vydám se na pouť do Benares, kde se umyji od svých přestoupení ve svaté řece Ganze. Potom odevzdám své rupie svatým bráhmanům, aby se za mne modlili. Tam budu čekat oddaně na smrt a své další vtělení do vyšší kasty: abych byl blíže svému vykoupení a jednou dosáhl nirvány!" - Jednoho dne ho misionář našel ve slavnostní náladě a v bílém rouchu... Zaradoval se, že jeho přítel asi konečně přijal evangelium. Ten mu však řekl: "Ale kdepak, jen jsem si spočítal své rupie... a tak jsem tu dnes naposledy. Rád bych se s tebou rozloučil a vydal se na cestu svého sebezdokonalování a vysvobození ze svého údělu utrpení. Příteli, přijmi tedy ode mne na rozloučenou tento dárek!" Přitom podal zarmoucenému misionáři cosi zabaleného v kousku zmuchlaného papírku... Jaké však bylo jeho překvapení, když uviděl jeho obsah - perlu jedinečnou svou velikostí a určitě i cenou! - "Vezmi si tedy na cestu za svůj šlechetný dar alespoň všechny moje peníze," řekl zcela bezradný misionář, zmatený neobvyklou neústupností svého přítele. Ind mu však řekl "Nech si své peníze, dávám ti ho z lásky jako svému příteli, ačkoli má pro mně velikou cenu, protože, jak víš, měl jsem jediného syna, který byl mým věrným pomocníkem. Když se jednou vynořil již mrtvý na hladinu, měl ve své sevřené ruce právě tuto perlu! Uvědomuješ si vůbec, jakou cenu má pro mne tato perla, která stála život mého jediného - nejdražšího syna?... Tu bych přece za žádné peníze nemohl prodat! Proto ti ji dávám z lásky."- Misionář na to řekl: "Milý příteli, nyní jistě pochopíš, že podobně tou nejvzácnější perlou Boží lásky je jeho milovaný Syn Ježíš Kristus. Proto nemůžeš jeho dílo lásky nikdy ničím zaplatit, natož si je zasloužit cenou svých obětí. Právě tak může být jen z nesmírné lásky tobě darována!" - S pláčem padl lovec perel na kolena a přijal Krista do svého života. A místo cesty do Benares potom nepřestával rozdávat perly evangelia společně se svým přítelem - stal se domorodým misionářem v Indii... --- Tento příběh nepotřebuje další komentář: jen náš čas a ochotu se zamyslet, co doopravdy považuji za své nejdražší perly a jakou hodnotu má pro mě Kristus a jeho slovo...