16. neděle v mezidobí

16. neděle v mezidobí B (pouť Pustějov) Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 22.7.2018 

Jer 23,1-6 Ž 23 Ef 2,13-18 Mk 6,30-34 

Minulou neděli jsme rozjímali o tom, že jsme Kristovi učedníci, které si vyvolil a které On posílá; a také o tom, že se nemáme nechat znechutit případným neúspěchem... - Dnes se učedníci vrátili z misijní cesty a chtěli mu všechno říct, ale neměli na sebe dost klidu, protože stále přicházeli lidé a chtěli s Ježíšem mluvit. Proto Ježíš navrhuje, aby se uchýlili mimo město; někam, kde budou mít klid, aby si odpočinuli... Kdo žije v tomto světě a dává sám sebe jiným, ví, že únava je jeho častým hostem... - Pokud se cítíme přetíženi a vymačkáni do poslední kapky, musíme si odpočinout. A tím skutečným odpočinkem, který potřebujeme, je útěk. Ale pozor: ne jen od lidí; ale „útěk s Kristem“. - Nic proti filmům, procházkám či s mírou občasné konzumaci piva s přáteli... Ale měli bychom mít vůli a odhodlání k útěku s Kristem ode všeho, co hrozí, že nás zavalí... Vůbec nevyzývám matky, aby utekli od dětí; aby je zavřely doma a odjely s Biblí někam do lesů... Nebo nevyzývám, abychom utekli od svých povinností; od zodpovědnosti za sebe a jiných... Ne! Jen je nutné, abychom si dokázali každý den najít třeba jen malou chvilku na relax - jak se říká „dobít baterky“, nebo „natankovat“... Mít chvilku na ztišení a modlitbu s Kristem. A také Kristu naslouchali... I když to bude jen opravdu malá chvilka, ale ať je intenzivní, při plném vědomí... Ta nám dá více, než kdybychom ledabyle věnovali Bohu celý den a nebylo v tom naše srdce... Tato „chvilka“ s Kristem (i uprostřed víru dnešní uspěchané doby, kdy nemáme na nic čas) nám dá tolik, kolik potřebujeme do dalšího „útěku s Kristem“. Na cestě víry se totiž kanystry s benzínem nedají nakoupit do zásoby... I když každý potřebujeme „onu, malou chvilku odpočinku s Kristem“, nezapomínejme na Ježíšův postoj - postoj soucitné lásky, která dává život a pečuje o něj. Budeme-li tento postoj mít - naše péče o ty, kteří jsou nám svěřeni, bude právě taková, jakou má Bůh na mysli - taková, jako by se staral On sám...