16. neděle v mezidobí A (+ sv.Magdaléna) Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 23.7.2017
Mud 13,13-19 Ž 86 Řím 8,26n Mt 13,24-43
„Pane, copak jsi nenasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?“ - Někdy jsme v pokušení vyčítat Bohu, že nezasáhne, když se děje něco evidentně zlého; že okamžitě netrestá ty, kteří druhým způsobili nějaké utrpení a bolest; připadá nám, že Bůh je nespravedlivý, nebo dokonce bezmocný, když dopouští tolik násilí... – Evangelijní podobenství nás nenechává na pochybách, že Boží spravedlnost dojde svého definitivního naplnění. Nebude to sice hned, ale zcela jistě na konci času. Co je důvodem Boží shovívavosti? Proč Bůh velmi často netrestá okamžitě? Je to láska k člověku, která chce poskytnout šanci k obrácení a nápravě. Ano, toto není běžná lidská spravedlnost, ale spravedlnost božská. Bůh si přeje, aby každý člověk byl zachráněn... Podle jedné z tradic, právě tak i sv. Marie Magdléna byla jako hříšnice Ježíšem uzdravena. Toto její obrácení způsobilo, že pak už chodila ve skupině s Ježíšem, aby se nechávala jeho slovem formovat. Jisté však je, že byla první, kdo se potkala se zmrtvýchvstalým Ježíšem, aby se stala svědkem jeho radostné zvěsti... - „Pane, copak jsi nenasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?“– v otázce adresované rozsévači jakoby kromě trpkosti zaznívalo i trochu ironie. Stejně jako v poznámkách nevěřících: „Když je váš Bůh tak dobrý a všemohoucí, kde se bere tolik utrpení, zla a neštěstí?“ – Ano, obvykle se pokusíme najít ty nejpřesvědčivější argumenty nebo z otázky nějak vykličkovat. Ale když na vlastní kůži pociťujeme moc zla, přece jen zatínáme pěsti, napínáme svaly a vytahujeme stejné zbraně jako nepřítel – zlost, vztek, tvrdost i násilí... Rozsévač ve své odpovědi nekličkuje ani nepopírá přítomnost zla (které se většinou ukáže mnohem dřív a zřetelněji než dobro): „To udělal nepřítel.“ A přesto nám jeho stručná odpověď připadá velmi zvláštní: „Nechte…“ Rozsévač jako kdyby nabádal k lhostejnosti nebo pohodlnosti. Jeho postoj je opravdu lidsky nepochopitelný. Z našeho pohledu je to výzva ke slabosti. Ovšem z jeho pohledu jsme slabí právě my - domnělí siláci, kteří se chtějí hned zbavit všeho, co nevyhovuje našim představám. A právě této naší slabosti, která se projevuje siláckou soběstačností, musí přijít na pomoc Duch Boží, jak říká druhé čtení z listu Římanům. Jen působením Ducha Božího můžeme pochopit nepochopitelnou logiku Boží lásky. - Pokud tedy snad ve svědomí cítíme, že jsme tuto nesmírnou Boží lásku k nám něčím zranili, že jsme ji nedostatečně opětovali a svým bližním neprokazovali, neotálejme a co nejrychleji se vraťme k Otci, abychom byli dobrým semenem; dobrým kvasem...