15. neděle v mezidobí A, Svinov, 16.7.2017
Iz 55,10n Ž 65 Řím 8,18-23 Mt13,1-23
Často se stává, že jsme znechuceni planými sliby politiků. Stejně tak i tiskem, kde je spousta slov bez vnitřního obsahu… A teď se podívejme na BIBLI. - Ví někdo, kolik má bible písmen? Je to chyták. Samozřejmě jen 5 :-). A ví někdo kolik má slov? Ani já to nevím. Ale jisté je, že bible obsahuje „slova života“… V prvním čtení jsme slyšeli, že boží slovo se „nevrátí bez účinku“. A teď: co my? Jak necháváme působit Boží slova na náš život? - Možná někdo řekne, že mu hlava neslouží a že si už nic nepamatuje. Ale k tomu jeden příběh: - Za mnichem přijde jeden člověk, který mu říká: „Já když slyším Boží slovo nebo kázání, často se mi stává, že jedním uchem dnu, druhým ven…“ Mnich mu dá košík a říká: „Běž mi támhle do studny pro vodu!“ Člověk se snaží a vůbec mu to nejde. S tím také přijde za mnichem. Mnich mu odpoví:. „Sice si žádnou vodu nenabral, ale podívej se na ten košík. Byl celý od hlíny a je čistý. Tak i tvoje duše. Sice si nic neodnese, ale předci se očišťuje…“ Člověk k štěstí nepotřebuje pouze chleb, nebo bohatství, ale stejně tak i vnitřní světlo, morální oporu a duchovní silu… Všude jsou lidé, kteří trpí vnitřním neklidem a jsou znechuceni neúspěchy. Pokořovaní a trápeni: Manželky manželi (ale i opačně), starší lidé svými dětmi a vnuky, děti svými rodiči a učiteli, nebo mnozí jsou zklamání ze zborcených vztahů, podvedeny přáteli... - Tito všichni potřebují světlo a pomoc… Prosí o trochu útěchy, čekají na dobré slovo, štipku lásky, slovo naděje… Přidat si k svému kříži ještě i kříž někoho cizího, vyžaduje od člověka velké úsilí. Ne všichni však mohou pomáhat stejně, ale každý z nás může říct tomu druhému třeba dobré slovo, nabídnout trochu lásky, vyslechnout, povzbudit… Kde však k tomu čerpat sílu? - Kéž nás Boží slovo přetváří a přinese v nás třicetinásobnou, nebo šedesáti nebo stonásobnou úrodu…