Nejsvětější Trojice (11. neděle v mezidobí A), Pustějov, Kujavy, Bílov 15.6.2014
2 M 34,4-9 Dan 3 2 Kor 13,11-13 Jan 3,16-18
Biblické texty dnešního svátku mluví všechny o tajemství Boha, ale žádné z nich přímo o tajemství Nejsvětější Trojice. V Písmu se nedá najít text, který by nás sám o sobě přivedl k tomuto tajemství, ale tajemství se dá vytušit v celé Bibli. Říkáme-li, že věříme v "jednoho Boha ve třech osobách ", nebo říkáme-li, že věříme v "trojjediného Boha ", je to správné obojí. Pokaždé, když uslyšíme o "trojjediném" Bohu, musí nám být jasné, že stojíme před nepochopitelným tajemstvím. Musíme přitom jít cestami Písma, které vedou na práh tohoto tajemství, to znamená mluvit o Otci, Synu a Duchu Svatém na stejné úrovni a také se k Otci, Synu a Duchu Svatému modlit. Pokud oslavujeme Boha, vždycky se jedná o oslavu Trojice. Celé dějiny spásy jsou dějinami toho, jak se zjevoval jediný a pravý Bůh: Otec, Syn a Duch Sv. - Bůh, byť je nejvznešenější a nejtajemnější, je osoba, se kterou můžeme vejít do kontaktu. Bůh se nám poznat dává, ať z dějin, nebo i z našeho nitra, díky působení Ducha Svatého v nás. Bůh, ač jediný, je ve společenství. Ukazuje se nám jako Láska. Teprve v pohledu na Boha se nám objasňuje, co je člověk. Člověk je přece stvořen k obrazu Božímu - je ve své nejhlubší podstatě nastaven na společenství, takže je-li člověk bez lásky (k bližním i Bohu), nutně zůstává nenaplněný a prázdný… My nejsme zcela schopni "pojmout" tajemství Boží Trojice, ale jsme schopni "vztahu" k tomuto tajemství…
Svět by byl méně obyčejný, kdybychom "viděli a prožívali", že nežijeme my, ale samotná Trojice si učinila "místo k přebývání" v naší vnitřní svatyni. Zůstaňme v úctě, údivu a s trochou bázně před tímto tajemstvím.
Pane, Ty jsi Láska, uzdrav nás, pozvedni a povzbuď! Dodej více důvěry a naděje, ať se oceánu Tvé Lásky odevzdáme…