1. neděle postní B, 21.2.2021
Evangelium dnešní neděle se zmiňuje o tom, že Duch vedl Ježíše na pouť, kde Ježíš čtyřicet dní žil... Poušť byla v době Ježíšově dvojí: Jedna byla (v podstatě polopoušť) tvořena stepními pastvinami, kde se vyháněl dobytek. Na takové pravděpodobně byl i Ježíš... Druhá poušť byla neplodná pustina... Poušť má však i význam duchovní (v poušti působil i Jan Křtitel): tam lidé zakoušeli Boha, jeho moc; tam je Bůh formoval... A to je ten smysl tohoto zastavení pro nás: chceme vytvořit způsobem života v sobě a kolem sebe postní poušť, abychom vnímali víc Boha, abychom se dostali k tomu podstatnému... Naším druhým zastavením nad evangeliem mohou být kratičká slova z prvního Ježíšova kázání: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království." Je velmi zajímavé, že Pán Ježíš říká ve svém kázání slova "čas se naplnil". My většinou vnímáme čas jako tok, který ubíhá rychle; jako to, co nám schází, čeho máme málo... Pán říká: "Naplnil se čas ... " To znamená: tento čas je zvláštní; udeřila důležitá hodina; není důvod čekat na něco dalšího, mimořádného... A tak i toto nás chce učit půst - vnímat každý den jako důležitý čas... - "Přiblížilo se Boží království." To jsou slova, která zní přítomně, nepatří minulosti. Boží království se přiblížilo; nebo jak říká Ježíš jinde - "je blízko"... Přiblížilo se k nám, je blízko nás... A v nás by to mělo vzbudit zájem být blízko tomu, co je Boží, od Boha... - Vezměme tedy i my tuto dobu jako tu, v níž chceme a můžeme se přiblížit k Bohu...
Na závěr ještě vybírám z pastýřského listu: Před několika dny jsme začali Popeleční středou dobu postní a vydali jsme se na cestu k Velikonocům. Výraz, který je s dobou postní úzce spojen, je pokání: „Obraťte se a věřte evangeliu“ - to jsou slova, která zazněla i dnes... Jak ale rozumíme onomu slovu pokání? Pokání z pohledu křesťanství je především velká touha. Je to touha po proměně, touha po obnově a obrácení, je to začátek nové cesty... Proto je postní doba příležitostí nově uvěřit Kristu a v síle jeho slov se vydat na cestu vlastní proměny a obnovy. Tato touha má zaznít v našem nitru víc, než cokoliv jiného. Tuto proměnu není možné začít nikde jinde než u Krista. Obrácení má svůj počátek v důvěře v něho. To je základ našeho společenství s Kristem, našeho rozhodnutí s Kristem žít a vydávat o něm svědectví. Při velikonoční vigilii budeme toto rozhodnutí nově potvrzovat v obnově křestního vyznání... - „Obraťte se a věřte evangeliu“ - vybízí nás Kristus na počátku postní doby a zve nás na cestu proměny. Bůh u této cesty nestojí jako divák, ale jako ten, který nám pomáhá svou milostí... - Papež František v poselství k letošní postní době píše: „V každé životní etapě je třeba věřit, doufat, milovat... Kéž nám toto pozvání prožít postní dobu jako cestu obrácení, modlitby a sdílení našich dober, pomůže obnovit osobní a společnou víru, kterou nám dává živý Kristus; naději, již vzbuzuje Duch Svatý; a lásku, jejímž nevyčerpatelným pramenem je Otcovo milosrdné srdce...“ Vydejme se na cestu obnovy a proměny nejen v postní době, ale i v celém roce 25. výročí založení naší diecéze... K této cestě vám ze srdce spolu s biskupem Františkem žehnáme. + biskup Martin , apoštolský administrátor