Matky Boží, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 1.1.2021
4 M 6,22-27 Ž 67 Gal 4,4-7 Lk 2,16-21
Slovo mama je obvykle první slovo, které vychází z úst dítěte. Jako dítě utíkáme před nebezpečím do náruče své matky, aby nás objala, chránila; a trpělivě vysvětlovala, jak se chovat, jak žít... Dnes, první den nového roku, slavíme slavnost Matky Boží... - „Ale když přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy....“ (Gal 4, 4-5) - Neobjevil se v dospělém světě, ale byl „počat v mateřském lůně“ (Lk 2,21). Přisvojoval si naše lidství den po dni, měsíc po měsíci... V lůně jedné ženy se Bůh spojil s člověčenstvím, aby se už nikdy neoddělil... – Narodil se, aby nás vykoupil... Vykoupení jsme všichni; jak přítomní, tak i ti, kteří byli a budou... Pro ně i pro nás jsou slova: „Už nejsi otrok, ale syn. A pokud syn, tak dědic...“ (Gal 4, 6-7). Mariino mateřství se pro ni stalo životem, povinností a láskou... Tím, že přijala Ježíše, stala se Matkou i každého z nás... Proto se na ni můžeme obrátit se vším: co nás bolí, unavuje i děsí...; ale také co nás těší a dělá šťastnými... „Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom“ (Lk 2,19). Toto opakování (u Lukáše se nachází 2x) nám ukazuje, že uchovávání v srdci nebylo pro Marii jen občasným, pěkným gestem; nýbrž jejím zvykem... Pouze ten, kdo se dívá srdcem - vidí dobře, protože umí "vidět dovnitř"; tedy vidí člověka i přes jeho chyby...; bratra i za jeho zlobou...; vidí naději i v těžkostech...; vidí Boha ve všem... Ptejme se na začátku nového roku: "Umím se na lidi dívat srdcem? Mám na srdci lidi, se kterými žiji? Neubližuji jim?" A zejména: "Je ve středu mého srdce Pán? V knize Zjevení sv.Jana se píše: "Hle, všechno tvořím nové" (Zj 21 ,5). Není to předsevzetí, ale prosba o milost žít tento rok s touhou „brát si druhé k srdci“... Chcemeli lepší svět, který bude domovem míru a nikoli nádvořím války, mějme v srdci lásku... A to, co nás čeká v tomto novém roce je příležitostí, jak se spolu s Bohem o něco nového snažit: nově být pozorný k lidem kolem sebe...; nově plnit své obvyklé povinnosti vytrvale a zodpovědně...; nově být vděčný za to, co znám, mám a můžu... - Myslím, že to je něco jiného než takzvaná novoroční předsevzetí; protože předsevzetí říká: co chci zvládnout já; kým podíl na Božím vytváření „něčeho nového“ je společným úsilím člověka a Boha - podobně jak to udělala Maria, když řekla Bohu ano...