8. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 27.2.2022
Sir 27,5-8 Ž 92 1 Kor 15,54-58 Lk 6,39-45
Kdo je tím slepcem, o kterém dnes Ježíš mluví? - Člověk se stává duchovně slepým, když spoléhá na sebe a na to, jak sám věci vidí a posuzuje... Tehdy nežije z Božího slova a jeho milosrdenství; a soudí druhé... Kdo vztahuje Boží slovo pouze na druhé a nenechá jím soudit sebe - má „trám v oku“, pro který nevidí... Pokaždé, když soudíme jiné, strháváme je do jámy, do které sami padáme... Jediným způsobem, jak zachránit sebe i druhé, je přijímat Boží slitování a vyznávat své hříchy; a tím i druhým napomáhat z toho, co není ve shodě s Boží vůlí... Slepé oko, které nevidí vlastní hřích, je projevem slepého srdce, z něhož vychází místo milosrdenství soud nad druhými... Kdo ale svůj vlastní hřích vidí a vyznává ho; kdo prosí o Boží milosrdenství - u toho se působením Božího slitování jeho srdce mění... A když se mění mé srdce, mění se zevnitř také má slova i činy; protože to, co říkám a dělám, má svůj původ a zdroj v tom, kým jsem – Bohem milovaný/milovaná... Je zbytečné snažit se jenom navenek mluvit dobrá slova a dělat dobré skutky; když neusiluji o to, abych měl dobré srdce... Pouze lidská snaha přinášet dobré ovoce (jestliže sám jsem zlý a mé srdce je kamenné), je neúčinná... Mohu se změnit jenom skrze Boží milosrdenství... Ve skutečnosti existuje pouze jediný strom, který je dobrý a přináší dobré ovoce. Je to strom Ježíšova života (strom kříže), kde Bůh zjevil svou lásku... A také je jen jedno dobré srdce; a to je srdce Ježíšovo, do kterého my můžeme vrůstat a jemu se připodobňovat... To předpokládá, že budeme hledat svou identitu, slávu a své všechno v Ježíši pro nás ukřižovaném a vzkříšeném... Když budeme usilovat o to, abychom měli jeho srdce a jeho Ducha, budou naše slova shodná se slovem Božím; a naše činy Božím jednáním skrze nás... - Kéž jsme všichni „dobrým stromem“, abychom přinášeli dobré ovoce, vždyť: „Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro“...