7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ B, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 16.5.2021
Sk 1,15-26 Ž 103 1Jn 4,11-16 Jn 17,11-19
Dnešní evangelium nám představuje Ježíše, jak se modlí... Všimněme si nejen třeba čas, délku, okolnosti jeho modlitby, postoj, usebranost...; ale i jeho slova, která nám vyjevují vlastní obsah modlitby... - Evangelista Jan shrnul do této tzv. „velekněžské modlitby“ (z níž jsme dnes slyšeli prostřední část) touhy Ježíšova srdce... - První veliké poselství této modlitby spočívá v tom, že Ježíš se modlí za nás... Povolání každého z nás má kořen a původ v Ježíšově modlitbě; v lásce jeho srdce... Náš Pán při této své modlitbě hovoří hodně o světě. - Když se Ježíš za nás modlí, tak říká: "Já nejsem ze světa." - Ježíš vstupuje do tohoto světa, který žije bez Boha, aby mu Boha vrátil; přichází, aby v něm se svět mohl opět setkat s Bohem... K tomu, aby naše poslání do světa mohlo být opravdové a účinné, je ovšem potřeba zachovávat to, co konstatuje Ježíš o svých učednících: "Nejsou ze světa." - tedy nemají ducha soběstačnosti; nemají pyšný postoj, že nepotřebnosti Boha; nežijí bez Boha... Pokud nežijeme jen světsky, pokud je náš život ukotven v Bohu - pak teprve může být plodné naše poslání... Ježíš říká o svých: "Chránil jsem je, a nikdo z nich nezahynul." - to je krásné ujištění. Ale věta pokračuje: "... kromě toho, který propadl záhubě.", - to hovoří o Jidáši. Tento člověk je pro nás výmluvným znamením toho, že kdo nechce zůstávat v Bohu, ale má ducha světa - ten (byť je Kristu sebeblíž), může dopadnout špatně... V prvním čtení jsme četli o volbě nového apoštola namísto Jidáše, který apoštoly "zrádně opustil“... Druhé čtení dnes prohlašuje: "Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm." - Máme zakoušet radost, jistotu a posilu z toho, že jsme posláni do světa, který je také Božím darem... - Nečerpejme své životní postoje a praxi ze světa, ale od Ježíše - od Boha... Pak budeme dost silní, abychom žili v tomto světě... Nezůstávat vnitřně ve světě, ale v Bohu. Můžeme si uvědomit, kolik je v nás toho zůstávání ve světě, kolik kompromisů denně uděláme, a tak nemůžeme být nikdy plně šťastni... Ježíš nás posílá do světa, abychom byli šťastní, ale jen s ním a v něm... Jedině skrze Krista můžeme z tohoto světa čerpat všechno dobré; všechno to, co tam Bůh vkládá... Kristus nás posílá a zároveň se za nás modlí... Určitě se nemodlí sám, modlí se za nás další lidé... To je veliká útěcha. Modleme se i my za druhé, aby jejich poslání do světa bylo opravdu založeno na hlubokém vztahu ke Kristu...