6. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 16.2.2025
Jer 17,5-8 Ž 1 1 Kor 15,12-20 Lk 6,17-26
Máme před sebou Ježíšova blahoslavenství. Ježíš v nich staví proti sobě mentalitu Božího království; a mentalitu světa... - Ježíš nazývá blahoslavenými ty, kteří pro tento svět jsou spíš nešťastníci. A obráceně: těm, které svět vyzdvihuje, Ježíš říká běda... Je to radikálně odlišný pohled na život a jeho hodnoty... Dalo by se říct, že blahoslavenství jsou jakousi autobiografií Ježíšova života. On přijal naši chudobu; hlad; pláč a pronásledování... - a to vše naplnil svou přítomností; Duchem Božím; láskou Otce... - V hebrejštině „blahoslavený“ znamená být naplněný Bohem. - Blahoslavenství tedy nejsou žádná laciná útěcha; není to ani morální nárok nebo nějaký etický Ježíšův program - je to poslání... – Bůh však nechce, abychom byli třeba „chudí“, ale abychom si nezakládali pouze na hmotných věcech; ale naopak, více se spoléhali na Něho... Svým slovem Ježíš snímá ze svých učedníků pocit hanby ve srovnání s lidmi světa, kteří se mají zdánlivě dobře. Své učedníky současně upozorňuje na lež (kterou tento svět nabízí), když pod rouškou bohatství bere člověku skutečné bohatství v Bohu...; pod rouškou nasycení zahlušuje hluboké touhy v srdci člověka...; a laciným veselím okrádá lidská srdce o pravou radost (která se rodí z vnitřní svobody dětí Božích)... Ježíš odkrývá lživou mentalitu světa (který svým pochlebováním nutí člověka žít v závislosti na tom, co říkají druzí) - a ne na slově Božím... Blahoslavenství se pro učedníka, který žije ve spojení s Ježíšem, stávají jeho životní cestou. V tom, co svět považuje za nepřijatelné a nešťastné; Ježíšův učedník nachází cestu k pravému bohatství: k Bohu samému... - Rozhodnout se a přijmout tuto cestu musí každý sám... Je to cesta následování Ježíše, který se pro nás stal chudým, hladovým, trpícím a pronásledovaným; je to cesta poutníků naděje, že všechno těžké se jednou s Bohem změní na věčné štěstí...