sv. Josef Kujavy, H.Životice 19.3.2023
V nejvyšší kopuli v olomouckém chrámu sv. Michala, ve čtyřicetimetrové výšce, je osm velkých freskových maleb od Ferdinanda Nabotha. Na jedné z nich je znázorněn spící sv. Josef a u něj anděl, jak jsme slyšeli v dnešním úryvku evangelia. Josef spí, ale zároveň je schopen slyšet anděla... Děje se to, co říká Píseň písní: „Spal jsem, ale moje srdce bdělo“ (Pís 5,2). Smysly odpočívají, ale duše je otevřená... V nitru se každý člověk dotýká Boha. On chce uvnitř mluvit ke každému z nás; je každému z nás blízko... Spící Josef, který je ale zároveň schopen slyšet v nitru Boha; je mužem koncentrace a připravenosti... - A tak zve i nás, abychom našli soustředění; abychom se naučili dívat do nitra a naslouchat Bohu; aby se Bůh dotkl také naší duše a mohl k ní promluvit... Myslím, že právě postní doba je takovým obdobím v našem životě, které je k tomu mimořádně vhodné... - Josef je ale zároveň připraven i vykročit. Je připraven vstát a konat Boží vůli... („Když se Josef probudil, uděl, jak mu anděl páně přikázal...“) - V tom se Josef podobá Marii tím, co je středem jejího života a co je její výpovědí v onom rozhodném okamžiku: „Hle, jsem služebnice Páně“ (Lk 1,38). To platí také o Josefovi; a má platit i o nás...
středa po 4. postní, Pustějov, 22.3.2023, Iz 49,8-15
Boží slovo vyřčené skrze proroka Iziáše pro lid v babylonském zajetí je SZ evangeliem, tedy radostnou zprávou. Bůh se smilovává a chrání svůj lid.
čtvrtek po 4. postní, Kujavy, 23.3.2023, 2M 32,7-14
Ať je náš hřích jakýkoli, Bůh se smilovává a odpouští. Kéž máme dostatek přímluvců; ale také ať jsme i my sami pro jiné přímluvci, jako Mojžíš za svůj lid…
Zvěstování H.Životice, Pustějo 25.3.2023
První Mariina reakce na andělskou návštěvu je úlek, a to ne ledajaký. V řeckém originále je sloveso, které znamená zmatek, nepříjemné překvapení; situaci, kdy nás náhle potká cosi, čím jsme zaskočeni... Jenže to je naštěstí jen začátek příběhu. Ve chvíli úleku se potřebujeme více než jindy zaměřit na jeho pokračování... První, co Maria od Gabriela slyší je: Neboj se. - Náš počáteční zmatek by se mohl proměnit ve fobii, ve strach, který by nás paralyzoval. Proto je třeba nebát se... - „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.“ A pak anděl dává zaslíbení: „Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“ - Když se snažíme rozjímat toto Slovo, je přitom dobré si připomenout, že Ježíšovo jméno – znamená: Bůh zachraňuje. Do naší situace to může znamenat: „Člověče, neboj se, Bůh tě má rád.“ – I když se nám často může zdát, jakoby to či ono bylo trestem... Bůh však netrestá; Bůh zachraňuje... Pravou podobu Otce vidíme v Ježíši. A jako se v Marii počalo Slovo, které se stalo tělem, mohou být i naše dny začátkem něčeho dobrého a krásného... Kéž bychom dovolili, aby se Ježíš narodil i v našich srdcích; přetvářel nás a měnil i tento svět...