4. postní neděle C Kujavy, Pustějov, Hl.Životice, 27.3.2022
Joz 5,9-12 Ž 34 2 Kor 5,17-21 Lk 15,1-32
„Evangelie v evangeliu“ nazvali církevní otcové toto podobenství o milosrdenství Otce. Proč ho Pán Ježíš vykládal? - Zdá se, že hlavní smysl je jasný. Podobenství je adresováno farizejům a učitelům Zákona, kteří se pohoršovali nad tím, že Ježíš stoluje, stýká se a jí s hříšníky a celníky... Bohužel se toto podobenství týká i každého z nás, protože farizej a učitel Zákona je nějak skrytě v každém z nás... - Podobenství mluví o obrácení a o Božím milosrdenství. Obrátit se ale nemá hříšník, aby byl spravedlivý; ale ten, který je přesvědčen, že je spravedlivý - má pochopit, že je hříšník, který se má obrátit k milosrdenství, tedy k poznání Otcova srdce a vlastní hříšnosti... Oba synové jsou obrazem nás samotných. Ani jeden z nich není schopen obrácení, podobně jako to nedokáže žádný z nás ze své vlastní síly. To Otec v Ježíši Kristu musí přijít až na dosah, do naší blízkosti... - Mladší si vzal všechno, co mu bylo darováno - podobně jako Adam, když si vzal plod ze stromu poznání... Ani později se mladší syn vlastně neobrátil, jak se na první pohled zdá, jen přišel k rozumu, litoval se a šel do sebe... Bylo mu prostě těžko a vzpomněl si, že v otcově domě by to bylo lepší... To byl však jen za-čátek jeho cesty k setkání s otcem, jeho srdcem a milosrdenstvím, a tím k poznání sebe sama. Je to však jen první stupeň obrácení... - Druhý stupeň obrácení je těžší. Je zosobněn v starším bratru a má podobu obrácení od Zákona k evangeliu; od náboženské praxe k živému Bohu - ke vztahu důvěrné lásky a přátelství... Když člověk klade důraz na to, co sám dělá a co prožívá ve vztahu s Bohem, může ho to paradoxně od Boha vzdálit. Tak tomu bylo se starším synem, když viděl jen to, co sám pro otce nebo v domě dělal, a jeho srdce se zatvrdilo... - Kořenem hříchu obou synů bylo pokřivené mínění o otci. Takto se podařilo Božímu nepříteli už od ráje infikovat naše lidské srdce. Proto jedno z Ježíšových hlavních poslání bylo, aby tuto lež o nebeském Otci z našeho srdce odstranil... - Mladší syn řeší svůj problematický vztah s otcem tak, že odejde a začne se bavit. Uteče od něj a nezabývá se jím; stejně tak jako mnozí z nás - než aby měli s Bohem něco společného, raději svůj vztah k němu neřeší a žijí pro dnešek a své uspokojení... - Druhý syn se otci také vzdálil, ale tak, že si vytvoří svůj iluzorní náboženský svět, náboženskou praxi a svá pravidla, která plní k vlastnímu uspokojení... Takto Ježíš upozorňuje na postoj farizeje a zákoníka v našem vlastním srdci. Projevuje se to tak, že dáme přednost povinnosti před vztahem... Postoj obou bratří je důsledkem vzpoury proti Bohu, kterou Boží nepřítel nakazil člověka. To vše se napraví jen skrze poznání naší skutečné hříšnosti v kontrastu s dobrotou, láskou a milosrdenstvím Otce, tak jak nám je ztělesnil a předal Ježíš... - Jsme Bohem milovaní! Nemáme se tedy sami sebe zatracovat, vždyť Boží milosrdenství je jako hostina připravená pro každého. Pro každého marnotratného syna a dceru; a také i pro každého staršího syna, přesvědčeného o své vlastní spravedlnosti... Otevřeme se milosrdenství; a „radujme se, protože byl mrtev, a zase žije...“
Bože, vzdálit se od tebe znamená padnout... Navrátit se k tobě znamená znovu povstat... Zůstávat v tobě znamená založit svůj život na pevných základech... Bože, opustit tě znamená zemřít... Vydat se na cestu k tobě znamená znovu ožít... Přebývat v tobě znamená žít... - Ježíši, ty jsi přišel, abys nám byl nablízku. Opustil jsi dům svého Otce a slávu nebes, abys nás jako marnotratné syny a dcery znovu doprovodil do otcovského domu... Děkujeme ti za Tvou lásku a milosrdenství...