4. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 28.1.2024
5 M 18,15-20 Ž 95 1 Kor 7,32-35 Mk 1,21-28
V dnešním evangelijním úryvku se dvakrát mluví o úžasu nad Ježíšem... Nejprve je to úžas nad Ježíšovým slovem; nad jeho učením - protože v jeho slově a v jeho učení byla Boží moc. Učil jinak než zákoníci. Ježíš učil s autoritou a s mocí Ducha svatého... Podruhé žasli nad Ježíšovou mocí, kterou projevil nad zlým duchem, když ho vyhnal pouhým příkazem mlčet a z posedlého odejít... Každé Ježíšovo slovo a každý čin vedou k úžasu a jsou hodny úžasu... Pokud však nás úžas nevede k vnitřní změně; k Boží chvále a vděčnosti - je jen pouhým úžasem a nic víc... - Když nad Ježíšem přestaneme žasnout - je to nepřímým znamením toho, že mu nerozumíme a nechápeme ho, protože nevní-máme, co říká a dělá... Opakem úžasu je pýcha a tvrdost srdce, jak ukazuje následná reakce učitelů Zákona a farizejů na Ježíšova slova a činy... Přitom Pán může a chce mocí svého slova každý den osvobozovat naše srdce pro dobro a lásku. Vždyť proto přišel – přišel tedy spasit člověka a pozvednout ho z hříchu... Exorcismus, který Ježíš vykonal v synagoze v Kafarnau, představuje první čin jeho záchrany... Je znamením příchodu Božího království... Ježíš nás osvobozuje od Zlého, který nám brání slyšet jeho slovo. Zloduch nám komplikuje následovat Krista; znemožňuje nám žasnout nad Ježíšem; ztěžuje nám ho milovat a chválit ho - proto potřebujeme tuto Boží moc skrze Ježíšovo slovo... Moc osvobození od Zlého Ježíš svěřil i svým učedníkům, aby touto službou lásky pomáhali trpícím lidem, kteří si sami nemohou pomoci; aby mohli naslouchat Kristu a následovat ho s vnitřní svobodou... Ježíš není fascinován zlem... Jeho pozornost neupoutává ani náš hřích... On vidí naše utrpení; vidí, že jsme lidmi nesvobodnými; neschopnými milovat a žít pro milovaného - a proto se nás ujímá... Pokaždé když se otevíráme moci Božího slova a tím moci Božího jednání - stáváme se svobodnější...