34. neděle v mezidobí B, Krista Krále Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 21.11.2021
Dan 7,13n Ž 93 Zjv 1,5-8 Jn 18,33-37
V prvním čtení popisuje prorok Daniel královskou investituru, kterou přijímá Syn člověka... - Druhé čtení nám představuje zabitého Beránka. (Je to v podstatě i odpověď na Pilátovu otázka „Co je to pravda?“ – ano, Ježíš nás miluje a svou krví nás zachránil...) Janovo evangelium je vedeno od začátku do konce určitou ideou procesu – procesu mezi světlem a temnotou; mezi vírou a nevěrou... Proces, který se odehrává před Pilátem a z kterého nám dnešní evangelium nabízí několik momentů, je dramatickým vyústěním a epilogem celého onoho procesu... - Kdo je však vítězem tohoto procesu? – Podle všech ukazatelů je to svět... Než nás však evangelista přivedl až k tomuto okamžiku Ježíšova života, předem nás nechal naslouchat také slovům proneseným ve večeřadle: „Buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět!“ (Jan 16,11.33)... O výsledku tohoto procesu je už tedy rozhodnuto: skutečný rozsudek je jiný než ten Pilátův... - V rozhovoru mezi Ježíšem a Pilátem se jasně rýsují dvě roviny: rovina síly a pozemské moci (ve které se pohybuje Pilát a židé); a pak rovina pravdy, ve které se pohybuje Ježíš. Pilát však nemá ani ponětí o této druhé... - Krátce potom Ježíš umírá na kříži, ale místo zjevného naprostého vítězství světa se ve skutečnosti ukazuje úplná porážka všech jeho mocností a všech jeho nátlakových prostředků; pravým vítězem se stává oběť lásky... Ano, Bohem zaslíbený a poslaný Král je vlastními odmítnut a Římany ukřižován jen proto, že je králem jiným způsobem, než jsou lidští panovníci; a jen proto, že jeho království není z tohoto světa... Jako ukřižovaný se Ježíš ujímá vlády nad tímto světem tím, že na kříži dává za nás svůj život a všem odpouští... Jeho královská důstojnost je v jeho poslušnosti a vnitřní svobodě pro Otcovu vůli. Jeho svrchovanost je svrchovaností Boha, který dává sám sebe, svůj život a svoji lásku za nás... Komu tedy patří vítězství mezi Ježíšovým královstvím a tím, které představoval Pilát? - Mnozí si během dvaceti století mylně namlouvali, že Ježíšovu případu už konečně „odzvonilo“; že ho kulturně nebo politicky zlikvidovali... Anebo politické mocnosti a filozofie se střídaly ve snaze zahnat ho hezky nazpět do kouta času... - Ale „kousek skály“, který viděl Daniel odlomit se (srov. Dan 2,34nn), nepřestal zasahovat hliněné nohy soch (jimiž jsou pozemská království), a ta se postupně zhroutila... Proč? Protože věříme, že Pravda a Láska zůstává – proto se nemusíme bát ničeho... – „Nebojme se“, neboť Ježíš řekl, že „přemohl svět“ (srov. Jn 16,33)... - To nám dává obdivuhodnou jistotu Kristova vítězství nad všemi mocnostmi světa; a dává nám sílu věřit a vyznávat, že Ježíš je Pán (srov. 1 Kor 12,3) a „Král králů a Pán pánů“ (Zjv 19,16).