33. neděle v mezidobí

33. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 13.11.2022 

Mal 3,19-20a Ž 98 2 Sol 3,7-12 Lk 21,5-19 

Těsně před svým utrpením připravuje Ježíš své učedníky na události, které přijdou po jeho smrti. Neříká to proto, aby je lekal nebo strašil, ale naopak: aby z nich sňal strach a úzkost... Také aby je naučil rozlišovat znamení doby. Vše směřuje ke svému cíli, kterým je definitivní vítězství Boží v našich dějinách, ale tomu budou předcházet ještě určité události: nejprve rozboření chrámu, které se naplnilo v roce sedmdesát po Kristu a Ježíšovi současníci ho vnímali jako konec světa. Bylo to však jenom jedno ze znamení... - Život Ježíšova učedníka není vázán na žádný chrám. Jeho „chrámem“ je Ježíš. On přebývá v srdcích těch, kdo poslouchají jeho slovo a žijí v jeho jménu... Také budou nenáviděni... Dále je Pán učí číst znamení doby; že přijdou mnozí, kteří budou vystupovat v jeho jménu, budou to ale podvodníci... Tito falešní mesiášové a proroci totiž nebudou smýšlet a jednat jako on. Ježíšovo slovo je jasné: "Nechoďte za nimi." - Dále nastanou války a vzpoury... Ježíšovo slovo je jasné: "Neděste se, musí to tak být." Proč to tak musí být? Protože se tím zjeví lidský hřích a jeho důsledky, aby se Pán mohl nade všemi slitovat... A pak přijde pronásledování těch, kteří budou žít Ježíšovým životem. To jim dá příležitost ke svědectví a k vytrvalosti. Bude to svědectví života a svědectví slov, která jim sám Pán bude vkládat do úst... Na závěr však zazní Ježíšovo ujištění: "Ani vlas z hlavy se vám neztratí." To znamená: Nad tím vším, co budete prožívat, je Bůh sám a všechno má ve svých rukou... - "Trpělivostí zachráníte svou duši." Naše trpělivost je účast na Ježíšově trpělivosti, se kterou on sám prošel utrpením a smrtí... Jedině ve spojení s ním můžeme i my zakusit v této trpělivosti věrnost Boží... Dnešní evangelium sice zní apokalypticky, ale Kristus nás však chce spíše povzbudit, (ať už budeme pouze jednou z mnoha generací na cestě k jeho druhému příchodu; nebo jsme tou poslední), že nás neponechává samotné a bezradné... Jistota, že přijde konec, nás neopravňuje k nečinnosti, ba naopak, má nás vést k snaze o spásu vlastní i všech kolem nás... A nejsme na to sami: Bůh je s námi...