Všech Svatých, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 1.11..2022
Dnešní slavnost nám ukazuje cíl, který pro nás všemohoucí Bůh (náš Otec, jenž nás nekonečně miluje) připravil. Ukazuje také, že svatí jsou nejenom ti, jejichž jména jsou uvedena v církevním kalendáři, ale že je jich nesčetně mnoho... Do kalendáře církev zaznamenala pouze některé jména těch, jejichž život byl uznán jako vzorný a jako příklad pro ostatní... Ve skutečnosti jsou svatými všichni, kdo byli spaseni pro zásluhy Ježíše Krista a spolupracovali s jeho milostí... První čtení bylo jakoby okno do nebe... Pán Ježíš, jako Syn Otce, nám pak v evangeliu ukazuje cestu k tomuto cíli: ukazuje ji slovy, která sám dokonale uskutečnil... - Když Ježíš uviděl zástupy... - toto kázání je určeno zástupům, lidstvu, jež je utiskováno zlem... ...vystoupil na horu... - Ježíš je nový Mojžíš a hora blahoslavenství je jako nový Sinaj; slova Ježíšova jsou naplněním toho, co řekl Mojžíš... ...a jak se posadil... - Ježíš je učitel, sedí na učitelském stolci a učí svým slovem i životem... ...přistoupili k němu jeho učedníci... - vidíme, že anonymní zástup zůstává v pozadí; učedník je ten, kdo se chce učit - takový přichází do Ježíšovy blízkosti, aby ho poslouchal a následoval... ...otevřel ústa... - otvírá ústa, aby zjevil sám sebe, věčné Otcovo Slovo. Ježíš je ten, který mluví a je Slovo samo... ...učil je... - on nás učí stále a my jsme jím vzděláváni... ...Blahoslavení... - slovo "blahoslavený" není úplně totéž co slovo "šťastný", snad můžeme říct, že jde o člověka, který na své "bolesti" dokáže s Ježíšem pohlížet Božíma očima... A který (viděno očima lidskýma) i uprostřed "neštěstí" je schopen objevit cestu k věčnému "štěstí"... Bez nadsázky se dá říct, že uskutečněním všech blahoslavenství je Ježíš ukřižovaný a vzkříšený; a tím i nám získal spásu... - Kéž jsme spolu se všema svatými na cestě (cestou je Ježíš) k tomu nejkrásnějšímu cíli: být ve společenství a přímé kontemplaci Otce v nebi...
zesnulí , Pustějov, 2.11..2022, Jan 11, 17-27 (č.13)
Listopadové putování k hrobům našich drahých zemřelých nás každoročně vede k vážnějšímu zamyšlení nad životem a jeho smyslem; i nad smrtí a utrpením vůbec... - Jiný přístup k utrpení a smrti není útěk, ale spíše způsob vyrovnání se. Věřící člověk se nesnaží přehlušit těžkosti prací, zábavou ani je jinak vytěsnit, ale s důvěrou k Tvůrci a Dárci života se snaží svůj nepochopitelný životní osud nést... Víme, že jsme ve světě, kde k našemu životu patří i bolest, smrt, odloučení... Ale my do tohoto světa neklademe svou veškerou naději. Náš pravý domov je u Boha. A právě s vědomím připraveného místa v nebi se snažíme kráčet tímto životem. Jedině naděje na život věčný nám může pomoci přijmout a vyrovnat se se vším těžkým, co v životě přichází... Křesťanská naděje na život věčný nespočívá v nějaké teorii o posmrtném životě, ale spoléhá se na Kristovo slovo: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo ve mně věří, i kdyby umřel, bude žít.“
čtvrtek po 31. neděli v mezidobí, Kujavy, 3.11.2022, Flp 3,3-8
Pavel měl všechny vnější i vnitřní předpoklady být pravověrným židem. Před Kristem to však všechno ztrácí hodnotu...
pátek po 31. neděli v mezidobí, Hl.Životice 4.11.2022, Flp 3,17-4,1
Pavel povzbuzuje Filipany ale i nás, abychom ve víře „pevně stáli“, protože tam, kam směřujeme (a o co nám má především jít) je že „máme svou vlast v nebi“...
sobota po 31. neděli v mezidobí, Pustějov, 4.11.2022, Flp 4,10-19
Bůh nám dává své dary nezištně, proto i my máme hledat možnosti, jak se o ně s druhými podělit, byť to budou zdánlivě jen pouhé maličkosti...