31. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 3.11.2019
Mdr 11,22-12,2 Ž 145 2 Sol 1,11-2,2 Lk 19,1-10
Na cestě do Jeruzaléma, těsně před Velikonocemi, Pán vejde do Jericha - města hříchu (jak se někdy nazývalo). Jako kdysi Jozue dobyl toto opevněné hříšné město, tak Ježíš nyní svým milosrdenstvím zachrání Zachea, který je symbolem hříšného a nezachráněného člověka. - Jako celník byl vyloučen ze spásy podle Zákona; a jako boháči je mu ztíženo vejít do Božího království... Zacheus však v překladu znamená Čistý. To je paradox. Nakonec on, nečistý hříšník, se stane čistým (nejen podle jména), a to ne vlastním pokáním, ale tím, že ho přijme Ježíš a očistí ho... - Tak se Zacheus stává obrazem každého z nás, kdo jsme pozváni stát se čistými ne na základě vlastních skutků, ale na základě milosti a Božího milosrdenství... Středem evangelia je setkání Boží touhy po člověku s touhou člověka (v tomto příběhu Zachea, který touží vidět Ježíše)... To, co ho zachránilo, byla však Ježíšova touha po něm. Ježíšova závěrečná slova "Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo" jsou vlastně vyjádřením jeho celoživotního poslání. Spasen může být každý, kdo zakusí, že je bezpodmínečně přijatý, a na základě toho Ježíše přijme a pustí ho do svého života - svého srdce; do svých vztahů a svého domu... To, co vlastně Zachea přimělo, aby poslechl a rychle slezl ze stromu, kde se ukrýval před pohledy lidí, byl Ježíšův pohled. V něm se Zacheovi dostalo bezpodmínečného přijetí... Zacheus, který chtěl vidět Ježíše, je přemožen jeho pohledem a mocí jeho slova. Byl malé postavy (asi tak jako já :-) a celý život se na něho lidé dívali svrchu. Až nyní, když se Ježíš zastaví pod fíkovníkem a dívá se do jeho větví, se shora dívá Zacheus a zdola Ježíš... Je to vyjádření Ježíšovy pokory, ve které Pán sám sebe ponížil, aby nás povýšil... - Zacheus musí sestoupit ze stromu, kde se schovával. Tak se z tohoto stromu „hanby“ stává strom „záchrany“... - Místo Zachea na „strom“ hanby vystoupí za pár dní Ježíš, když bude pověšen na kříž... Tím se definitivně strom hanby stane stromem záchrany pro všechny bez rozdílů... Evangelista poznamenává, že všichni reptali... Nevíme, jestli k nim patřili i Ježíšovi učedníci, ale jistě tam byli s ním... Reptání je reakce těch, kteří nevědí, že sami jsou tak velcí hříšníci, že potřebují Boží slitování... Kritizují Boha i druhé lidi. Jejich srdce je tak nečisté, že odmítají Zachea, ale poté i Ježíše, když Zacheovi odpustí a on se obrátí a koná skutky milosrdenství... Náš Bůh je milosrdný a touží, aby byl přijat. Když ho bez výhrady přijmeme, on sám pak následně udělá pořádek v našem domě, vztazích i v našem životě...