3. velikonoční neděle Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 14.4.2024
Sk 3,13-19 Ž 4 1 Jn 2,1-5 Lk 24,35-48
Emauzští učedníci se vrátili do společenství apoštolů poté, co se jim na cestě do Emauz rozhořelo srdce při slovech poutníka a když ho následně poznali jako Pána při gestu lámání chleba... Jen Ježíš sám, pro nás ukřižovaný a vzkříšený Pán, je dárcem skutečného pokoje. Jeho pokoj potřebuje každé lidské srdce. Proto vždy, když přichází, začíná pozdravem "pokoj vám...; nebojte se...; pokoj vám..."... Když učedníci viděli Ježíše, zděsili se a byli rozrušení. Jejich srdce ovládl strach a pochybnosti... - Je zajímavé, co všechno může člověku bránit, aby přijal evangelium... Emauzským učedníkům v tom zabraňuje zklamání; těm ostatním (kteří zůstali v Jeruzalémě) snad strach z oklamání... - S námi to bývá podobné. Bojíme se, že to, co dává Bůh, je tak dobré a krásné, že to snad nemůže být ani pravda. Ale Boží dar vždycky převyšuje lidská očekávání. .. Pán ukazuje apoštolům ruce a nohy jako svoji legitimaci. Vyzývá je, aby se těchto ran dotkli a přesvědčili se, že je to on sám, protože jeho rány jsou navždy znamením pravosti našeho Pána... Ježíš (pro nás ukřižovaný a vzkříšený) je jediný Pán. A on nás zve, abychom jako apoštolové hleděli na jeho rány a v duchu se jich dotýkali; a tak nalezli a zakoušeli své uzdravení... Ježíšovy rány jsou trvalým důkazem jeho lásky a solidarity s námi; jsou však také obsahem i našeho svědectví... My víme, komu jsme uvěřili, jak píše apoštol Pavel (srov. 2 Tim 1,12)... Dali jsme důvěru tomu, který za nás zemřel a pro nás vstal z mrtvých. Jen potřebujeme jako jeho učedníci, aby nám otevřel a stále znovu otvíral mysl k pochopení Písma; aby nám znovu a znovu dával Ducha svatého pro náš život i pro naši službu; abychom od chvíle, kdy jsme s ním spojili svůj život, už nejednali a nežili pouze lidsky, ale z moci jeho lásky a milosrdenství; z moci jeho svatého Ducha...