29. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 20.10.2024
Iz 53,10n Ž 33 Žid 4,14-16 Mk 10,35-45
Dnešní událost se odehrává poté, co Ježíš již potřetí mluvil o svém utrpení a o své násilné smrti, kterou za nás dobrovolně přijal... - Každému z nás Pán v dnešním evangeliu dává otázku: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ - Jakub a Jan (dva z nejbližších Ježíšových apoštolů) ho ve své duchovní slepotě prosili, aby mohli sedět po jeho pravici a levici v nebeském království. Prosili však o úplný opak toho, co jim Ježíš chtěl dát... - Průchod svým lidským ambicím následně dá i těch ostatních deset, když se rozmrzeli na ty dva, co si to dovolili... Všichni na tom byli stejně, podobně jako často my... Pokud neprosíme o to, co Bůh vložil do hloubky našich srdcí a co je v souladu s Otcovou vůlí a pod vedením Ducha, neprosíme správně... Ježíš o sobě říká, že nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny... To je jedna z nejkrásnějších definicí Ježíšova poslání a jeho identity... Své učedníky pak učí: „Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech.“ - To, že lidé touží po nějakém světském uznání, je pokřivená lidská touha... Bůh však vložil do našeho srdce touhu, abychom byli velcí v lásce... Pokud spolu s Kristem sloužíme z lásky a nevyužíváme druhé pro svůj vlastní prospěch, svět nám často určí poslední místo (ale naopak, nezištní láska je vstupenkou do v nebeského království)... Než dáme každý sám za sebe odpověď na Ježíšovu otázku, co chceme, aby pro nás udělal; zkusme se nejprve zamyslet nad tím, co je ve skutečnosti opravdu důležité...