29. neděle v mezidobí B H.Životice, Pustějov, Kujavy 17.10.2021
Iz 53,10n Ž 33 Žid 4,14-16 Mk 10,35-45
Během své cesty do Jeruzaléma Ježíš učedníkům třikrát oznamuje vlastní utrpení, smrt a zmrtvýchvstání...; a přesně třikrát zůstává nepochopen... Přesto apoštolům (i nám) v dnešním evangeliu dává otázku: "Co chcete, abych pro vás udělal?" - Než však dáme každý sám za sebe odpověď na Ježíšovu otázku, zkusme se zamyslet nad tím, jak Ježíš žil... – Víme, že Ježíš s nekončenou trpělivostí (když šel vstříc utrpení), s láskou sloužil až do krajnosti... - Ježíš o sobě říká, že nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny... To je jedna z nejkrásnějších definicí Ježíšova poslání a jeho identity... Jakub a Jan, dva z nejbližších Ježíšových apoštolů, ho ve své duchovní slepotě prosili, aby mohli sedět v nebeském království po jeho pravici a levici. Prosili o úplný opak toho, co jim Ježíš svým životem ukazoval... - Průchod své neočištěnosti a svým lidským ambicím následně dá i těch ostatních deset, když se rozmrzeli na ty dva: co si to dovolili?!... Všichni však na tom byli stejně... Zajímavá je Ježíšova poznámka o světských panovnících, kteří tvrdě vládnou nad druhými a dávají jim pocítit svou moc. Pán ji uzavírá slovy: "Mezi vámi to tak nebude." - My jsme ale někdy svědky toho, že to v našich rodinách, společenstvích a v vztazích funguje jako ve světě: lidské ambice a posty; útlak; dělení lidí na ty, kteří znamenají víc a kteří naopak míň;... Tak je to všude tam, kde Ježíš není mezi námi na prvním místě... – Aby to tak mezi námi nebylo, je potřeba, aby se Kristus stal středem našeho života... Dále své učedníky učí: "Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem..." - To, že lidé touží po nějakém světském uznání, je pokřivená lidská přirozenost... Bůh však vložil do našeho srdce touhu, abychom byli první v lásce; velcí v lásce a v tom, že se sjednotíme s Kristem... Ano, pokud spolu s Kristem sloužíme z lásky a nevyužíváme druhé pro svůj vlastní prospěch - svět nám často určí poslední místo... Co se týká nás, nemáme se tvářit, že nás žádost Jakuba a Jana (a závist ostatních deseti) pohoršuje, protože jejich postoje vycházejí ze stejného ducha, který sytí i naši každodenní touhu být první a vládnout ostatním; být oceněni a mít uznání druhých... Ježíš, ale od nás naopak žádá vzájemnou službu; dát život pro druhé, protože v tom tkví opravdová sláva...